Hermiona se pokouší vytyčit profesní hranice. A Severus pro změnu zjišťuje, že tahle spolupráce nebude taková procházka růžovým sadem, jak si zprvu maloval.
Svět fantazie a snamione fanfiction
Hermiona se pokouší vytyčit profesní hranice. A Severus pro změnu zjišťuje, že tahle spolupráce nebude taková procházka růžovým sadem, jak si zprvu maloval.
Tak to povídkové kolo zkusím zase roztočit. Vše podstatné je řečeno v úvodním shrnutí. Ráda bych se dotkla zase nových témat. Povídka bude svým způsobem o tom, že i kouzelníci jsou jen lidé, kteří se dopouští chyb a bojují se svými strachy a nejistotou, jako každý jiný smrtelník.
Hermiona kandiduje na post ministryně kouzel a chystá svatbu, aniž by si dokázala připustit, že city dávno nahradil tah za politickým cílem. Harry se obává o její bezpečí a dojde k závěru, že existuje pouze jediný člověk, kterému dokáže s důvěrou v jeho schopnosti svěřit její ochranu. Severus Snape si chtěl jen zpestřit letní prázdniny. Nikdy by ho nenapadlo, že jedno nevinné rozhodnutí povede k boji s přijetím ztráty, která do jeho života už nikdy neměla přijít.
Uběhlo osm let od bitvy o Bradavice a naši hrdinové se adaptovali v poválečném světě; přijali své nové role a vyšli vstříc ambiciózním výzvám. I v této éře jejich životů se na pozadí všedních událostí odehrávají vnitřní boje a nečekané intriky. Příběh bude vyprávět o morálních dilematech a nastíní, kam až nás dovede svést iluze, že si jdeme za svými sny, zatímco ve skutečnosti naplňujeme sny jiných. Bude se ptát, zda se dokáže zakořeněná racionalita prolnout s vírou v něco většího; jaký vliv může mít popření vlastní identity a co všechno dokáže zničit strach akceptovat sám sebe, mísící se s děsivou potřebou dokazovat sobě a druhým svou cenu. Hlavní postavy se stávají kostkami domina a pouze jejich vnitřní síla ukáže, zda dokáží čelit dopadům svých rozhodnutí nebo se nechají porazit řetězovou reakcí, již jimi samy odstartují.
S epilogem je tu i opravdový konec. Remedy je pro mě povídka, kterou jsem si přála napsat (co do délky, smyslu, hloubky) už dávno, ale neměla jsem na to. Na jednu stranu mě mrzí, že jsem toho před těmi cca patnácti lety nebyla schopná, protože v té době byl svět ff trochu jinde. Každopádně - já si svůj “spisovatelský” sen nakonec splnila a bylo moc prima vidět, že povídka dokázala i po těch letech najít čtenáře.
Skromným cílem bylo dosáhnout sta tisíce slov. Nakonec jich má povídka sto padesát tisíc a byla to jízda. Děkuji těm několika komentujícím duším, které se mnou vydržely až do konce, a doufám, že vás povídka bavila tak, jako mě vaše postřehy v komentářích.
Kdysi Hermiona řekla Severusovi, že pokud něco chce, musí za to bojovat. Teď je řada na ní. Vyhrabe hlavu z písku a připustí si svoje city k němu?
Užijte si poslední kapitolu a budu se těšit na společné sbohem u epilogu.
Blížíme se do finále, těšíte se?
Chavi, tahle je pro tebe - protože polibek v dešti ;-)
Trvalo to trvalo, ale je tady další kapitola. Doslova vypocená :-) Opět nesmírně dlouhá (čti ještě delší než ta minulá), ale mapuje delší časový úsek. A co vás čeká? Jedna dost amatérská bitka, Azkaban, těhotenství a taky jedno vyznání ;-)
Moc děkuji za komentáře u předchozí kapitoly. Omlouvám se za absenci odpovědí, ale prostě už nebyla kapacita. Kapitola věnována všem komentujícím. A Zuzule, tobě obzvlášť! Vítej! Moc ráda tě vidím. Je úžasné, že někteří čtenáři si ke mně našli cestu i po tolika letech. DĚKUJI!
18 stran a 9000 slov. Očekávaná kapitola plná odpovědí, emocí a zvratů. Severus bojuje se svými strachy a Hermiona sehraje nejlepší šachovou partii ve svém životě. A kdo nakonec skončí v Azkabanu?
Nějaký ten komentář by mě skutečně potěšil.
Hermiona zpracovává zjištěné informace a hledá ztracený klid. Severus tuší, že je něco špatně, ale je opatrný v kladení otázek. A Dean si vyloží některé věci jinak, než ve skutečnosti (nebo alespoň v danou chvíli) jsou. Za nápad, jak vysvětlit, že Severusovo trauma z vězení není tak velké, jak se předpokládalo, patří velký dík nadin.
K této kapitole napíšu jen to, že se jdu pro jistotu někam schovat. Kdyby náhodou letělo mým směrem nějaké rajče. Člověk nikdy neví.
Tato kapitola byla z velké části napsaná už delší dobu, byť vlastně neměla vůbec vzniknout, aby nevyzněla jako natahování příběhu. Ale nakonec si říkám, že ti dva ji v tomto rozsahu potřebují, aby se připravili na to, co je ještě čeká. Svým způsobem je to “klid před bouří”. V textu “zazní” písně Take it with me (Tom Waits) a O, children (Nick Cave). Tak třeba pro někoho tip na zvukovou kulisu ke čtení.
Mimochodem - zdá se to jen mně nebo v tom náš Severus už docela lítá?
Trvalo to trvalo, hlavní důvod viz níže. Tentokrát nás čeká návrat k soudu a poslední výslechy. Hermiona si uvědomuje, že čas se krátí a ona musí zjistit, zda v tom všem Ruler sehrál svou roli. No a Severus... ten si také leccos uvědomuje.
Severus si osvojil základy manipulace. Otázkou je, zda bude později litovat toho, co donutí Hermionu slíbit.
Dostáváme se do bodu, který byl předpokládám mnohými očekávaný. Otázkou zůstává, jak s novými informacemi naloží Hermiona. A jak moc ohrozí sebe, aby ochránila Severuse.
Já vím, trvalo to. Ale je tady. Další dlouhá a upovídaná kapitola. Hermiona získá seznam jmen zasahujících na Malfoy Manor, kouzelnický tisk se nečekaně semkne ve prospěch Severuse a nebude chybět ani špetka manipulace. I když...