22. Devil in the dress

Tohle bude dlouhé. A divoké. Takže doporučuji najít si klid, udělat si čaj a až dočtete, dejte mi vědět vaše dojmy.

21. We can rest, assess

Manipulující Brumbál vzbudil minule vášně, tak trochu přitvrdíme. A když budou pěkné komentáře, mohly by se v příští kapitole objevit i vášně mezi těma dvěma ;-) I když kdo ví, třeba tu o to nikdo nestojí... :-)

20. It’s coming back to me now

19. There is nothing more human than failure

Možná se nám to klubko otázek začne konečně trochu rozmotávat...

18. Passion made you ruthless

 Něco malého na odlehčení, než začne jít do tuhého.

17. What a wicked game to make you forget this way

Co stojí za nelogickými výpadky Severusovy paměti? Je šance, že se mu vzpomínky někdy vrátí?

16. We made a little history

Severuse čeká rekonstrukce událostí z Bitvy o Bradavice. Vzpomene si? A proč je Hermiona nezvykle "příjemná"?

15. Rumour has it

Dnešní kapitola bude hlavně o Olivii Bellové. Originální postava, která je navíc po smrti. Proč nás s tím wixina otravuje? Jakmile příběh postoupí ke svému závěru (jsme zhruba v polovině), tak by to mělo všechno cvaknout dohromady. Možná. Snad. Doufám.

14. Just a little bit closer

Hermiona úkáže svou zranitelnou tvář a ti dva si budou zas o trošku blíž. Ale na jak dlouho?

Vděk

Tohle byl momentální nápad, který se mi do Remedy nehodí, takže z toho vznikla pikantní drobnůstka.

13. When in doubt, dance it out

S touto kapitolou přichází také letní pauza. U pokračování Remedy se uvidíme v září. Třeba i dříve, ale to záleží na případných komentářích ;-) 

 

A dnes nás čekají konečně nějaké ty tanečky! 

12. Do you know the muffin man?

Název se tentokrát nese trochu v duchu recese, možná někteří poznávají odkaz na Shreka. V dnešní části se objeví další známá postava a Brumbál podle mě začíná v hrobě blednout závistí nad rozrůstající se Snapeovou armádou. Užijte si kapitolku a… muffiny jsou v troubě ;-)

11. All I have is here and now

Severus mění image a hledá, do čeho by doma u Hermiony píchnul. No tak, ty poťouchlé náznaky si necháme na později, chlapec se zatím teprve rozkoukává!

10. Leave a light on

9. Building castle from the rubble of hope

Tak kdopak to financoval Severusovu kauci? A jak to ti dva budou zvládat první společný den?

8. The shadow of freedom

7. Call my bluff

6. Have a little faith in me

5. Lightning before the thunder

4. A victim of circumstance

3. Picking up the pieces

2. I never meant to cause you any pain

Chave, ať je brzo lépe!

1. I can't accept your fate

Tak jdeme na to. Budu ráda za zpětnou vazbu :)

Remedy

Děj se odehrává šest let po válce. Severus Snape byl za zvláštních okolností odsouzen k doživotí v Azkabanu. S ohledem na částečnou ztrátu paměti si nevybavuje podstatné vzpomínky ze svého života a svůj osud smířeně přijímá. Ne tak ale Hermiona Grangerová, která se rozhodne vystudovat práva, aby mohla případ znovu otevřít a uzavřít tak mimo jiné i příběh Harryho Pottera, přítele, který obětoval svůj život, a po sobě zanechal pouze velmi obecnou informaci ohledně obsahu vzpomínek, které mu Severus Snape předal.

 

Příběh o hledání naděje, spravedlnosti a vykoupení.

 

*Slovo remedy je v překladu lék, ale tento výraz se používá i pro vyjádření nápravy ve smyslu odstranění něčeho nežádoucího. V oblasti práva lze jeho použití chápat jako "opravný prostředek".

 

**Poděkování patří Chavelierce a nadin, bez nich bych asi nenašla odvahu se do tohoto konkrétního příběhu pustit. 

 

*** FanArt by @sevmione_ia_art 

Na cestě domů

Drobná jednohubka (songfic) inspirovaná písní 24hrs from Tulsa. Příběh záměrně ponechává prostor fantazii čtenáře.

 

Věnováno Chavelierce. Za ten brainstorming, který ode mě musíš snášet :) 

 

I who have nothing - část pátá

Poslední část příběhu. Děkuji za přízeň. A třeba zase někdy.

I who have nothing - část čtvrtá

I who have nothing - část třetí

Částí bude nakonec pět. Nevadí?

I who have nothing - část druhá

Takže cože se nám to před těmi pěti lety stalo?

I who have nothing - část první

Volně inspirováno cover písní I who have nothing od Toma Balla. Jednorázovka rozdělená na tři části.

Hermiona si potřebuje promluvit. Severus je ochotný naslouchat.

Epilog

Povídka je u konce, tak nezbývá než poděkovat Elze a Claire - betám, které na povídce vystřídaly a staraly se o správnost mnou napsaného. Samozřejmě také děkuji komentujícím čtenářům, kteří vydrželi až do konce a ještě si našli nějaký ten čas na přidání názoru. Díky!

Beta: Claire

27. Konec dobrý, všechno dobré?

Beta: Claire

26. Když se plány do budoucna rozcházejí

Beta: Claire

25. Výhodné menu

Beta: Claire

24. Vztahy a zase ty vztahy

Beta: Claire

23. Hod šavlí

Velké poděkování míří ke kapi - za pomoc s překladem abstraktu. A další velké poděkování směřuji na Slovensko - nadin, díky, bez tebe bych pokračování Maminky mohla vyrýt tak možná do kamenné destičky :-))

Beta: Claire

22. Láska prochází žaludkem

Beta: Claire

21. Ty seš takovej vůl...

Přeji vám všem krásné svátky a do nového roku jen to dobré!

Beta: Claire

20. Novoroční předsevzetí

Beta: Claire

19. Buď svůj

18. Severus mě jen doučuje

Beta: Claire

17. Jenže vy jste muž!

Beta: Claire

16. Orga(ni)smus

Beta: Claire

15. Snape na ledu, Dever u ledu

Děkuji všem za komentáře u minulé kapitoly!

Beta: Claire

14. Výbuch, Merlinžel, ne vášní

Za název děkuji Claire!

Beta: Claire

13. I muži mají své dny

Za inspiraci ohledně "chlapského dýchánku" děkuji Elze!

Beta: Claire

12. Ráno s opicí

Beta: Claire

11. Skotské střiky

Původně jsem plánovala zveřejnění další kapitoly až po složení alespoň jedné ze dvou naprosto příšerných zkoušek, ale to byste se taky nemusely (ano, y, protože chlapa jsem tady ještě neviděla) dočkat.

Díky za komentáře u minulé kapitoly :-)

Beta: Claire (díky za postřehy u opravy a pomoc s názvem) ;-)

10. ...randíme.

Sice tímto skutkem povážlivě ztenčím své zásoby kapitol téměř na nulu, ale mám za sebou dvě úspěšné zkoušky (obě za jedna, jsem já to holka šikovná… jj, já vím, něco tu smrdí J), tak mám potřebu dělat radost. Snad se bude kapitola líbit. Komentáře potěší.

Zároveň moc děkuji za reakce u minulé kapitoly a omlouvám se, že neodpovídám individuálně; nemám na to příliš času, zaměstnávají mě zkoušky a další méně záživné povinnosti :-(

Beta: Claire

9. ...randím...

8. Randíš...

Tato kapitola je o poznání delší než obvykle, takže i díky tomu (neúnavně útočící zkouškové už ani nezmiňuji) bude další kapitola později než za týden. Snad si ji užijete, protože se objeví i dvojčátka :-)

A ještě mám na vás otázku (můžete to brát jako menší průzkum pro eventuálně další povídku). Jaký automobil by se podle vás hodil k Hermioně? Mně osobně by se líbila limetková Toyota Yaris nebo červená Honda Civic. Těším se na vaše návrhy a nápady.

Beta: Claire

7. Tajemství doktora Devera

Kapitola věnovaná Claire, která po Elze převzala "betařské" žezlo. Díky moc!

Beta: Claire

6. Klec na ptáka

Vzhledem k mé dobré náladě, která se mě už pár dní drží, a také díky ohromnému množství komentářů a reakcí (vážně se překonáváte :-D) vám dávám k dispozici šestou kapitolku. Doufám, že si ji užijete a komentáře pod ní budou stejně pestré, jako u té předcházející.

Beta: Elza

5. Doktor Dever

4. Setkání s neznámem

3. Danajský dar

2. Vzájemně prospěšná dohoda

Ještě jednou děkuji za všechny komentáře u první kapitolky a doufám, že budete udržovat "komentovací tempo" :-)

Betaread: Elza

1. Dvojčata

Voldemort padl, a když Severuse uznali nevinným, mohl se konečně svobodně nadechnout, hlásit se k blízkým, rodině. Dva roky po válce porodila jeho žena dvojčata, ale rodinné štěstí Snapeů nemělo trvat dlouho. Několik dní po komplikovaném porodu žena zemřela. Jestli něco mohlo Severuse poslat na samé
dno, byla to tato událost a jediným důvodem, který zabránil tomu, aby se nezhroutil úplně, byli Mathyas a Sophie – jeho děti.

 
My se v našem příběhu setkáme se Severusem o pět let později, kdy se rozhodl vrátit z rodičovské dovolené od tříletých dvojčat zpátky do práce. Na chvíle, které nebude moci trávit s dětmi, našel vhodnou chůvu a ačkoliv je z něj stále ten samý mrzout, jeho život se začíná pomalu stabilizovat. Jen kdyby nebylo všetečných manželů Lupinových...

22. Pondělí

A je to tu! Konec povídky, kterou jsem si zřejmě neoblíbila jen já, jakožto autor, ale snad i vy, mí čtenáři. Nebudu tu psát nějaké souhrnné počty a čísla slov, odstavců a stránek. Jediné, co bych ráda napsala je poděkování.

V první řadě betě - Sáro, moc děkuji za tvé rady, porady, komentáře a postřehy. Mnohdy mi nebývale pomohly, ale to ti nemusím říkat :-) Vážím si toho a děkuji!

A v řadě druhé děkuji vám, mým čtenářům a všem, kterým se tato povídky líbila a našli si chvilku, aby si ji přečetli nebo dokonce zanechali komentář. Děkuji!

PS: na případné dotazy ohledně pokračování odpovídám rovnou - ačkoliv mám něco v hlavě, zatím pokračování neplánuji. V první řadě míním splnit svůj závazek, tedy dopsat Člověka a Budoucnost. A pokud pak bude chuť ještě něco psát, tak třeba dojde i na volné pokračování Společnice :-)

21. Neděle (část druhá)

Jdeme do finále, už jen poslední krátké Pondělí a je konec. Doufám, že si čtení Společnice užíváte stejně jako já její psaní :-).

Za montáž v textu děkuji Sáře.

20. Neděle (část první)

Po delší době další dílek. Ještě nás, vás, mě, Severuse, Hermionu a mojí betu čekají dva dílky do kompletního složení obrázku, ale tento dílek, ač obyčejný, bez akce a dosti nudný je tu od toho, abych ho darovala.

Chtěla bych ho věnovat především vám, všem mým čtenářům, kteří mě už dva roky podporujete v psaní tím, že čtete mé výplody zbloudilé fantazie a rok chodíte na tyto stránky. Za to vám patří velký dík!

Další věnování si zaslouží čtenářka Zuzanka (ZJTrane), která v den výročí prvních narozenin tohoto webu, tedy 13.8, oslavila narozeniny. Dodatečně přeji vše nejlepší, hodně zdraví, lásky, dobrých přátel ale také štěstí, bez kterého by to nešlo :-) A také trochu sobecky jí přeji, aby stále ráda četla ff a ráda zavítala na moje stránky :-)

Další v pořadí jsou má sluníčka nadin, Chavelierka, elulinek a Sára – těm děkuji za podílení se na výročního dárečku – díky :-)

A poslední věnování patří mé obětavé betě, která se neváhá vrhnout po hlavě na betování a hlavně mi bezmezně radí, poučuje a podporuje v psaní. Drahá, děkuji, vážím si toho a opravdu to pro mě moc znamená.

19. Sobota (část druhá)

18. Sobota (část první)

17. Pátek (část druhá)

Na úvod několik plytkých a pro vás nejspíš zcela nepodstatných věcí. První spočívá ve faktu, že mě 29.6 a 1.7. čekají zkoušky (angličtina a ekonomie), takže další kapitola čehokoliv bude s největší pravděpodobností po těchto termínech.

 Další drobnost je k obrázku v kapitole. Skvěle se mi hodil do textu, i když jsou tam jisté detaily, které s textem příliš nekorespondují, ale když si přimyslíte huňatý rolák na Hermioně a zapnete Severusovi pár knoflíčků, tak se krásně hodí :-)

A na závěr bych tuto kapitolu ráda věnovala ZJTrane za to, že tento obrázek objevila.

Zvláštní poděkování pak patří barbrozince a angie77 za pomoc s francouzskými větami v textu.

16. Pátek (část první)

Tak když je to pondělí, tak jsem, stejně jako některé z vás, toho názoru, že bychom si mohly udělat pátek :-)

15. Čtvrtek (část třetí)

Tak to máte tady. Je to na můj vkus docela dlouhá kapitola, měla jsem v plánu ji půlit, ale bohužel jsem nenašla místo, kde by to bylo přijatelné, takže je nakonec vcelku :-) Snad se bude líbit.

Co se týče přidávání v následujících dnech, je možné, že budou větší prodlevy - červen a červenec jsou ve znamení zkouškového období a rýsuje se i nějaká ta brigáda, tak nevím, kolik času bude. Díky za pochopení.

Velký díky patří Sáře, která se s touto kapitolou poprala a pomohla mi s korekcí. Vzhledem k délce je však možné, že jsme obě v té změti písmenek něco přehlédly, mějte proto prosím pochopení, popřípadě dejte vědět ;-)

14. Čtvrtek (část druhá)

Původně jsem vám nechtěla dopřát tak krátkou pauzu, ale mám dnes velmi dobrou náladu (mám zápočet z fyziky, takže už mě nic nedělí od toho, abych si vyzkoušela ústní zkoušku z tohoto pro mě naprosto šíleného předmětu :-)) a taky je ta středa, že jo. Takže proč si neudělat na chvilku čtvrtek...

Za konec kapitolky mě nebijte, jinak se nedozvíte, jak to skončí :-D

Kapitola věnována všem, kteří se musí potýkat s velkou vodou. Snad už se to počasí umoudří.

PS: Kapitola by zřejmě měla obsahovat věkové omezení, ale já si myslím, že je to na vědomí a svědomí každého zvlášť. Na netu jsou i větší hrůzy než tohle :-) Ale tak pro formu: 18+.

13. Čtvrtek (část první)

Zcela nová část zcela nové kapitoly je tu dříve, než jsem původně zamýšlela, ale má to několik důvodů.

V první řadě za to může Chav, jejíž psychický nátlak byl opravdu obrovský (Chavy, neschovávej se za tím blonďatým pánem, já tě vidím :-D). Dále je to způsobeno frustrací z chybějících rozhovorů se Sárou a v neposlední řadě za to může můj zcela sobecký fakt, že mi chybí vaše komentáře.

Takže si kapitolku užijte, snad se bude líbit a zanecháte nějaké to slovíčko.

12. Středa (část třetí)

Jak jsem slíbila, přidávám Středu. Sára ji s laskavým svolením uvolnila ze zajetí :-)

11. Středa (část druhá)

Máte tu další dílek Společnice. Montáž, která je umístěná v textu, je opět prací Sáry – moc díky. Snad si kapitolu užijete, je malinko nezáživná, ale v třetí části Středy už se zase bude něco málo dít ;-)

10. Středa (část první)

Když je tedy ta sobota, tak tu máte první třetinu Středy. Snad se bude líbit. Komentáře potěší, však to znáte.

Autorkou montáže je jak jinak než SaraPolanska. Děkuji za velmi příjemné překvapení.

9. Úterý (část třetí)

Předčasné přidání kapitolky má na svědomí Sára. Že prý když jsou ty Velikonoce, tak byste si od zajdy zasloužily(i) nějaký ten dáreček :)

Tak si užijte sváteční dny v pokoji a klidu a pokud se tu najde nějaký Pardubák - povinně musí fandit dneska, jasné?

8. Úterý (část druhá)

Kapitolu bych ráda věnovala nadin a chav, jako omluvu, že jsem se ještě nedostala k jejich kapitolám. Snad se mi to podaří brzy napravit.

Obrovské díky patří velké znalkyni značky Louis Vuitton - Sáře za její pomoc při dolaďování detailů spojených s jednou scénou v této části povídky. Děkuji.

7. Úterý (část první)

Tuto kapitolu věnuji všem, kteří mají binec ve dnech v týdnu.

6. Pondělí (část druhá)

Tak když je dnes ten čtvrtek, tak si užijte další Pondělí. Ne, nebojte, nebudu vás nutit do prožití celého týdne znovu :) A ani vás nebudu nutit ke komentářům, ale znáte mě – pokud jich tu bude hooodně, mohlo by být brzy pokračování. Ale už tak jsem si vás docela rozmlsala, nebo ne? :)

5. Pondělí (část první)

Pondělí už se blíží, že ano?

Omlouvám se, že jsem tentokrát neodpovídala na vaše krásné komentáře, ale měla jsem a mám posledních několik dní docela jiné starosti, které bych s radostí přenechala někomu jinému. Pokusím se Vás už ale nezanedbávat. Snad mi to prominete.

Za betu děkuji Sáře.

4. Neděle (část druhá)

Udělali jste mi obrovskou radost. A tak se i já pokusím trochu vás potěšit. Nečekaně brzy přidávám druhou část Neděle, protože bych vám tak chtěla poděkovat za obrovskou návštěvnost a krásné komentáře. Děkuji všem.

3. Neděle (část první)

ZJTrane mě inspirovala slovy, že by nemuselo být špatné mít o víkendu dvě neděle, takže jsem se rozhodla tu jednu vám přidat. 

Doufám, že se bude líbit, a že se pod ní sejde zase spousta fajn komentářů.
Za betu děkuji Saře.

2. Sobota

Jak jsem slíbila, přidávám další kapitolu. Změnila jsem i název povídky, který je sice jednoduchý, ale myslím si, že tak prostá povídka si nic jiného nezaslouží :)
Kapitolu věnuji Nadin, Saře, elu, Chavelierce a Zuzance (ZJTrane), které aktivně zatínaly pěsti :)
Zároveň děkuji Saře za poskytnutí rad týkajících se této kapitoly.

1. Pátek

Za konzultaci děkuji své poradkyni (naštěstí ne daňové :-D) Saro, díky.

Ostatním přeji příjemné čtení a snad netřeba opakovat, že komentáře potěší :-)

Část pátá - Expozice

Tak chavy, tohle je poslední kousek. Doufám, že se alespoň trochu líbilo a ještě jednou děkuji za pomoc :-)

Beta: Claire

Část pátá - Expozice - o rok později

Část čtvrtá - Prozření

Beta: Claire

Část čtvrtá - Prozření - o rok později

Část třetí - Akceptace

Beta: Claire

Část třetí - Akceptace - o týden později

Část druhá - Nezvyklosti

Beta: Claire

Část druhá - Nezvyklosti - o měsíc později

Část první - Setkání

Krátká povídka věnovaná drahé Chavince za pomoc v boji se svéhlavým Wordem. Díky! Bez Tebe bych to fakt asi "nedala". Jsi zlato! ♥

Beta: Claire

Varování: pairing Ginny Weasleová/Severus Snape - na těchto stránkách poprvé a pravděpodobně naposledy :-)

Část dvacátá druhá

Poslední kapitola je tu. Nebudu vás zahrnovat statistikami – je to zbytečné. Snad jen poděkování.

To patří zejména betě, kterou byla SaraPolanska, a taky vám, věrným čtenářům – z pochopitelných důvodů děkuji zejména těm komentujícím, kteří v určité míře přispívali svými nápady a postřehy.

Děkuji.

PS: přeslazeno a 18+

Část dvacátá první

Část dvacátá

Tuto kapitolu věnuji nadin k jejím dnešním narozeninám.

Zlatko, přeji ti jen to nejlepší, hlavně štěstíčko, zdravíčko a lásku, ale mimo to i mnoho vítězných tažení v bojích s rozzuřenými tygříky a paní Múzu usazenou vedle notebooku, která bude podněcovat tvé literární počiny.

Krásné narozeniny, nadin :-)

Část devatenáctá

Část osmnáctá

Část sedmnáctá

Část šestnáctá

Část patnáctá

Část čtrnáctá

Tuto kapitolku věnuji své "smečce" (Simír a ten druhý - Gerchan plus Čípek elu) a hlavně nadin, u které jsme mohly strávit několik báječných dní.

Zlatíčko, děkuji ti za všechno, bylo to skvělé!

Věnování také patří Zuzance (ZJTrane) za milý pohled, děkuji!

Část třináctá

Malinko se nám to komplikuje. Omlouvám se všem, kteří očekávali příjemně strávený den v Prasinkách :-)

Další kapitolku čehokoliv čekejte nejdříve za 14 dní - jedu dovolenkovat :-) Hezké čtení.

Část dvanáctá

Část jedenáctá

Část desátá

O dva dny dříve, než jsem původně slibovala. Snad to nikoho neurazí :-) Děkuji za komentíky u minulé kapitoly a zase dejte vědět, jak se vám to líbilo, jak se vám líbil další vývoj večera, či jestli jste čekali něco trochu jiného.

Část devátá

Naposledy si roztěkaně upravila už tak dost uhlazené vlasy. Dýchej, Grangerová, přeci se neudusíš ještě před tím, než se vůbec odhodláš zaklepat na ty zpropadené dveře Snapeova příbytku, napomenula se v duchu, ale příliš to nepomohlo.

Nervózně si skousla spodní ret. Zabolelo to a na jazyku ucítila kovovou chuť vlastní krve. Výborně, skvěle, úžasně.

Nádech.

Vztáhla ruku. Prsty zatnula do dlaně a dřív než by ji opustily i poslední zbytky odhodlání, nechala své klouby několikrát dutě dopadnout na opracované dřevo.

Výdech.

S doznívajícím zvukem se kamsi vytrácel i strach, který ji do teď svazoval. Rozhodně přešlápla a čekala, až jí pán sklepních prostor otevře.

Automaticky zapínal knoflíčky na bílé košili, když ho vyrušilo klepání. Spěšně sjel pohledem na hodiny umístěné nad psacím stolem. Osm večer. V tuhle dobu už očekával kýžený klid a ne rušení zaběhlé nedělní rutiny, jež v sobě zahrnovala sprchu a následný relax u dobré knihy a ještě lepšího vína. A navíc – nikoho nečekal. Brumbál mu narozeninový dárek poslal po sově a nikdo další už se neodvážil připomenout mu dnešní datum. Rozmrzele nakrčil nos a přestože spěšně použil na mokré vlasy sušící kouzlo, nepodařilo se mu zabránit zbloudilým kapkám, aby smáčely látku na ramenou.

Bosýma nohama překonal vzdálenost několika metrů ke dveřím. Ještě než otevřel, obezřetně nechal vyhrnutý rukáv na levé paži sklouznout dolů, aby tak skryl nezhojenou ránu po hlubokém řezu. Jako mávnutím kouzelné hůlky uvolněný výraz tváře nahradil klasickým stažením rtů do tenké linky a neproniknutelným pohledem. Prudce otevřel.

Úlekem zalapala po dechu a doširoka otevřenýma očima sjela kolegu hodnotícím pohledem. Jakkoliv reálně jí v tento okamžik hrozila kletba, nemohla se tomu ubránit. Byl bosý, sněhobílá košile byla v černých kalhotách zastrčena jen ledabyle. Pohledem analyzoval její úmysly, a když si s úšklebkem založil ruce na hrudi, měla pocit, že se jí podlomí kolena. Opravdu tenhle chlap neměl nejmenší ponětí, jak neuvěřitelně je přitažlivý?

Když za dveřmi uviděl stát ji, chtěl se rozkřiknout a vyprovodit kolegyni nějakou dobře cílenou ironií. Jenže o setinu vteřiny později zrak sklopil k sevřeným dlaním, v nichž svírala čokoládový muffin se zelenou svíčkou.

Co tím Grangerová zamýšlela? Provokaci? Pokus o sebevraždu?

Chtěl ji proklít a hlasitě vykřičet až na konec dlouhé chodby, ale jeho ústa odmítala spolupracovat. Mozek byl momentálně zcela zaměstnán studováním tváře Hermiony Grangerové a odmítal se jakkoliv aktivně podílet na jejím odstranění ze zorného pole. A tak se podivoval sám nad svou reakcí, když si jen klidně založil ruce na prsou a vyčkával.

„Já jsem-“ začala nesměle.

„Všiml jsem si,“ skočil jí do řeči.

Na okamžik pevně semkla víčka. Ne, neulehčoval jí to.

„Chtějsepopřnazninám,“ vychrlila bleskovou rychlostí a vyčkávavě k němu vzhlédla.

Pomalu naklonil hlavu mírně na stranu a zvedl pravé obočí. Když otevřel rty, dolehla k ní sametová slova: „Říkala jste něco důležitého, nebo se mám tvářit, že jsem tomu rozuměl?“

„Máte dnes narozeniny,“ konstatovala po chvilkovém zaváhání. Vzápětí si vynadala. Lépe už to říci ani nemohla.

„Vskutku,“ ušklíbl se, spokojen s její nervozitou a roztěkaností.

Hermiona sklopila oči a líce se začaly barvit růžovým odstínem. Bylo mnohem snazší flirtovat s ním pod rouškou anonymity. Teď jí činil problém i jednoduchý dialog. Celý tenhle rozhovor si nijak zvlášť nepřipravovala, ale nečekala, že to dopadne až tak katastrofálně.

„Všechno nejlepší,“ zamumlala směrem ke špičkám svých bot.

Význam pronesených slov spíše více odtušil, než že by rozuměl jejímu šepotu. Ale i tak se musel mírně pousmát jejím rozpakům. Kdyby tu nebyl její hlas a parfém, který svérázně útočil na jeho čich, nikdy by nevěřil, že ona je tou suverénní ženou z večírků. Byl na vážkách, zda jí současné chování věřit. Nebyl si jist, zda se nejedná o další úskočný manévr a zda se za rohem přitrouble nechichotají Potter s Weasleyem.

Až příliš dlouho v sobě dusil pochybnosti ohledně jejího chování. Bylo na čase zjistit pravdu. Možná bude litovat, každopádně více by ho dráždilo vědomí toho, že neví, jak to tenkrát bylo.

Se zamyšleným výrazem o krok ustoupil.

„Měl jsem v plánu otevřít láhev Château Ausone, nepřidáte se?“ nadhodil zdánlivě nevzrušeně a bez zájmu.

Hermiona si málem sbírala čelist ze země. Čekala všechno, od zásahu kletbou až po nelichotivá označení její osoby, ale pozvání na sklenku? Ani v těch nejrůžovějších představách!

Dřív, než by si to snad stihl rozmyslet, prosmýkla se kolem něj do místnosti, jež ji zaujala svou prostorností a účelností. Zřejmě se jednalo o pracovnu, soudě podle velkého stolu zavaleného pergameny, ale též o obývací část jeho komnat, čemuž napovídala černá pohovka a dvě křesla u krbu doplněná konferenčním stolkem.

Popošla několik kroků směrem do místnosti a čekala, co přijde. Stále ještě svírala v dlaních narozeninový muffin, který sloužil jako záminka k započetí rozhovoru.

Bez zájmu ji obešel a přistoupil k prosklené vitríně v rohu pokoje. Stál k ní zády a jen klouzavý zvuk korkové zátky odstanivší z lahve a cinkot skla dával tušit, co právě provádí. Když se k ní otočil, svíral dvě sklenice naplněné do poloviny rudou tekutinou. Před tím, než k ní vztáhl ruku s nápojem, výmluvně se zahleděl na dortík s plápolající svíčkou.

„Promiňte,“ vyhrkla a hledala místo, kam by jej odložila.

„Možná by nebylo od věci uhasit tu svíčku. Nemám v plánu dnes večer zakládat požár,“ rýpl si na účet její roztěkanosti.

„Ale to bych neměla. Je pro vás a... měl byste si něco přát a sfouknout ji,“ navrhla. Pohled do jeho očí dával tušit, že tohle nebyl dobrý nápad a slova také nevolila dvakrát s rozmyslem.

Semkl rty tak těsně, že se mu v koutcích udělaly drobné dolíčky a sám se rozhlédl kolem, kam by odložil obě sklenice, aby tak mohl slečnu Grangerovou snáze uškrtit. K své smůle shledal veškerý nábytek natolik přehlcený různými „důležitými“ věcmi, že se rozhodl celou situaci řešit poněkud rozumněji, než vraždou.

Popošel ke své kolegyni, naklonil se blíže k muffinu v jejích dlaních a foukl. Z překvapení ji vytrhl až štiplavý kouř stoupající z uhaslého knotu.

„Přál jste si něco?“ zeptala se zvědavě a konečně odložila záminku své dnešní návštěvy na jednu z kupiček pergamenů na jeho stole.

Jakmile měla volné ruce, podal jí konečně sklenici s lahodnou tekutinou a neproniknutelným pohledem se jí na okamžik zahleděl do očí. Tíha jeho pohledu Hermionu přikovala na místě.

„Možná,“ odtušil s leskem v očích.

Část osmá

Trochu "nezbytných" vět:

Vzhledem k tomu, že je květen měsícem maturantů, ráda bych vám všem, kteří sem chodíte a tato událost vás letos zastihla, popřála k jistě úspěšnému složení této zkoušky dospělosti, jak ji mnoho lidí s oblibou nazývá (nechápu proč, pokud se chystáte na vysokou, věřte mi, těch zkoušek dospělosti budete mít každé zkouškové zhruba sedm).

Mě momentálně něco podobného čeká, a tak se chci omluvit a předem vás upozornit, že prodlevy mezi kapitolami budou asi poněkud delší než obvykle. Momentálně nemám na psaní absolutně vůbec náladu (na učení už vůbec ne), ale přeci jen ty zkoušky někdo udělat musí. Tak mějte strpení, prosím.

Část sedmá

V první řadě moc děkuji za komentáře. Na záda mi dýchá zkouškové, takže se nemůžu psaní ani aktualizacím věnovat tak často, jak bych ráda, ale věřím ve vaše pochopení.

V této kapitole vás čeká nejspíš jeden malý šok, ale doufám, že to vezmete dobře a neodpadne mi půlka čtenářů. Zároveň se děsím kritiky za vybranou zápletku, ale snad...

Za vaše nározy a komentáře budu ráda. Děkuji!

Za betaread a podporu patří dík Sáře!

Část šestá

Děkuji za Vaše milé reakce na tuhle oddechovku! V této části se konečně dostaneme k odhalení Hermiony a v další mohu slíbit ne zrovna klidnou reakci Severuse :-)

Část pátá

Část čtvrtá

Část třetí

Kapitolku věnuji elu, nadin, Sáře, chave, Martě a Lee. Úžasným osůbkám, se kterýma jsem strávila ještě úžasnější víkend kdesi v lesích mezi vlky (skoro doslova :-D). Moc jsem si to užila a rozhodně se těším na opáčko - jak se říká: Znovu a lépe :-D Mám vás všechny moc ráda, zlatíčka moje.

Část druhá

Formálně si dovolím upozornit na jisté explicitní scény (za jejichž konzultaci MOC děkuji betě :-D) - proto 15+

Kapitolu věnuji všem, kteří komentovali první část - děkuji za vaše názory, chválu a někdy i upozornění na chyby (díky, Elzo). Cením si toho!

Část první

První část této povídky věnuji své betě, a protože tu nebudu vypisovat, za co všechno jí děkuji, tak napíšu jen prostě - za to, že je. Díky, Sáro!

A též povídku věnuji Michelle Flamelové k jejím blížícím se kulatinám. Pořádně to oslav a v zájmu zachování tvých hezkých komentářů doufám, že zázračné dospění se konat nebude :-))

28. Padá hvězda

A je to tu. Definitivní konec povídky Člověk míní, život mění. Někteří z Vás si jistě oddychnou (autorka se řadí do této skupiny), někteří třeba zamáčknou slzu dojetí.

Děkuji všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na tvorbě této povídky. Ať už to jsou komentující, kteří mi občas vnukli nějaké nápady a motivovali mě ke psaní, nebo betareadři, kteří se u této povídky vystřídali.

Děkuji všem, kteří dočetli až sem!