Jdeme do finále, už jen poslední krátké Pondělí a je konec. Doufám, že si čtení Společnice užíváte stejně jako já její psaní :-).
Za montáž v textu děkuji Sáře.
„Víno, slečno Grangerová?“
Strnula. Hlas za zády by poznala mezi mnohými, ale přeci jen jí mozek zakázal radovat se předčasně. Prudce se otočila a při pohledu do očí muže před sebou jí uniklo tiché neznatelné 'ach'. Nechápavě na něj hleděla několik okamžiků, a kdyby ji nevyrušil zvonek ohlašující brzký začátek dění na jevišti, asi by tak zůstala stát mnohem déle.
„Co tady děláte?“ zeptala se stále trochu roztřeseně a vzala si od něj nabízenou sklenku. Smočila rty v trpké tekutině, ale nepřestávala ho měřit pohledem. Neměla tušení, co očekávat.
„Řekněme, že naše včerejší rozloučení neproběhlo tak, jak bych si představoval. Zmizela jste dřív, než jsem vám stačil dát sbohem,“ odvětil upřímně.
Hermioně nemohla uniknout pokora, s jakou ta slova pronášel.
„Takže tohle celé,“ obsáhla ladným pohybem ruky prostor okolo sebe, „jste uskutečnil jen proto, abyste mi mohl říci sbohem?“ ptala se spíše jen ze zvědavosti. Už věděla, že zámožný klient, s kterým má schůzku, je on. Jen stále nevěděla proč. Doufala a přála si věřit tomu, že by snad...
„Dalo by se to tak říci. Vadí vám to příliš?“
„Myslím, že ani trochu. Ovšem když už vím, kdo si vyžádal mé služby coby společnice, překvapuje mě výběr představení. Přeci jen opereta Netopýr...“ zbytek věty nechala vyznít do prázdna a lišácky se na Severuse usmála.
„Budu dělat, že jsem vaši narážku neslyšel a požádám vás o přesunutí do lóže,“ ušklíbl se, ale koutky mu cukaly potlačovaným smíchem.
Nechala se odvést na jejich místa. Severus jí pomohl z pláště a galantně jí přisunul polstrované křeslo. To své si přitáhl co nejblíže k ní, ale ještě před tím si ji stihl důkladně prohlédnout. Měla na sobě černé šaty, které velmi těsně obepínaly přitažlivé křivky své majitelky a u kolen se naopak rozšiřovaly. Zaujal ho také dekolt. Byl řešen velmi rafinovaně za pomoci velké mašle a celou podívanou dotvářelo třpytivé lemování, které se táhlo jen po jedné straně šatů a mizelo v podobě ramínka kdesi na jejích zádech. Byla okouzlující a on považoval za zázrak, že tu s ním sedí. Jeho scénář tak daleko ani nesahal.
Z představení toho moc neměl. Většinu času sledoval její profil. Studoval šíji, ramena, ruce. Několikrát se nechal přistihnout, ale pokaždé mu věnovala mírný úsměv a svůj zrak opět stočila na jeviště. Byl jí okouzlený a operetu, která na jeho vkus skončila až příliš brzy, na mysli neměl.
Uvažoval, zda by nabídka doprovodu k jejímu domu nebyla příliš odvážná, když tok jeho úvah přerušil její hlas.
„Musím uznat, že podobné 'sbohem' jsem ještě nezažila. Byl to příjemný zážitek, děkuji, profesore.“
„Smím vás doprovodit domů?“ zeptal se přímo nehledě na její předchozí slova.
„Samozřejmě,“ vyhrkla až příliš rychle na to, aby mohla dál předstírat lhostejnost k jeho osobě. Stejně sama sebe podezírala, že se jí to tak docela nedaří.
Několik desítek minut kráčeli mlčky. Nebylo to klasické trapné ticho. Tohle ticho přerušoval pravidelný klapot jejích podpatků a šustění větru, který je obklopoval. Mírně se ošila, když jí vítr vklouzl do rozhaleného pláště. Přitáhla si klopy kabátu těsněji k sobě. Zaznamenal to.
„Měli bychom se přemístit, je vám chladno,“ upozornil ji na očividné.
„Není,“ oponovala mu, a aby zahnala jeho starostlivé poznámky, odvedla řeč jinam. „Zabýváte se teď nějakým výzkumem?“
„Vlastně ne,“ připustil. „Vše už jsem dokončil, proto jsem tolik stál o možnost prezentovat své výsledky na kongresu. Mám pár dalších nápadů, čím bych se chtěl zabývat, ale zatím jsem si neurčil prioritu. Spíš si teď několik dní hodlám odpočinout, i když to je velmi odvážné tvrzení vzhledem k faktu, že mě už zítra čeká banda dutých hlav,“ neubránil se povzdechu, „Jak jste na tom se studiem vy, slečno?“ zeptal se formálně.
„Říkejte mi Hermiono, profesore,“ požádala ho.
Na okamžik se zarazil, ale nedal na sobě znát, jak ho její nabídka potěšila.
„V tom případě byste měla mít stejnou výsadu, sleč- chci říci Hermiono,“ vyzval ji.
Střelila po něm pohledem, ale nekomentovala to. Naopak se vrátila k předchozímu tématu.
„Zítra mi začíná letní semestr. Studuji lektvary, jak jste se již možná dovtípil a ráda bych zůstala po studiu ve výzkumu,“ upřesnila blíže své plány.
„Máte konkrétnější představu, čemu byste se chtěla věnovat, Hermiono?“
„Popravdě spíše ne. Na rozhodnutí mám ještě dva roky, ale výzkum vidím jako jasnou volbu. Asi bych chtěla vylepšovat nové ještě neuvedené lektvary, ale i ty stávající. Vymýšlet úplně nové ne. Neunesla bych fakt, že jsem se plácala s jedním lektvarem několik let a potom zjistila, že je jeho syntéza nereálná. Raději za sebou vidím odvedenou práci.“
„To je rozumné, ale i těch, kteří se několik let plácají s jedním lektvarem, má výzkum uboze málo.“
„Bohužel, ale proto jste tu vy, ne?“
„Jistě, od toho jsem tu já, abych ty potenciální výzkumníky vychoval. Bohužel bych k tomu potřeboval lepší materiál. S tím, co mi každý rok hodí na krk Minerva, se nedá pracovat,“ povzdechl si.
Zasmála se. Lehkým dotykem ruky na předloktí ho upozornila na skutečnost, že během rozhovoru došli až k jejímu bytu. Uvažoval, zda by bylo hodně dětinské zeptat se jí, jestli by nechtěla obejít ještě jednou celý blok. Ale předešla ho s jiným návrhem.
„Nechcete zajít na čaj?“ pohodila hlavou směrem k vchodovým dveřím. „Ukázala bych vám nejnovější seminárku. Musím ji ještě dodělat a zajímal by mě váš názor, Severusi.“
Překvapeně zamrkal. Byl by blázen, kdyby odmítl. Stroze kývl a nechal se dovést do jejího bytu. Byl to útulně zařízený podkrovní byt, který i přes svou velikost působil přívětivě a nabízel svým obyvatelům kuchyň, obývací pokoj, ložnici a koupelnu a jako malý bonus mrňavou chodbu, ve které se právě nacházeli.
Spěšně si zula lodičky a obula si domácí chlupaté pantoflíčky se zaječíma ušima. Všimla si Severusova tázavého pohledu a koutků úst zkroucených v zadržovaném smíchu.
„Mám je ráda,“ zazubila se na něj a pověsila si kabát na věšák.
Následoval jejího příkladu a pověsil si plášť na vedlejší háček. Zul si i polobotky a s díky odmítl trepky podobného vzezření, jakého byly ty její. Jen ty zaječí uši mu přišly o chlup delší. Než obléci tohle, rozhodl se raději chodit bez pantoflí.
„Smím si odskočit?“ zeptal se jí, jakmile se vymotal z té miniaturní chodby.
„Jistě, toaleta je támhle. Ty první dveře,“ odvětila prostě.
„Nemyslel jsem tohle. Spíš bych si rád umyl ruce,“ upřesnil.
„Ach tak. V tom případě to jsou ty druhé dveře. Ručníky jsou v poličce nad vanou,“ instruovala ho a sama se odebrala do kuchyně postavit na čaj.
„Dáte si čaj nebo kávu?“ křikla na něj, když procházela kolem přivřených koupelnových dveří do ložnice, aby se převlékla do něčeho pohodlnějšího.
„Čaj bude ideální,“ ozvalo se společně s právě puštěným proudem vody.
Sama pro sebe přikývla a s trochou neobratnosti se začala soukat z večerních šatů. Převlékla se do bavlněných kalhot a pohodlného trička a rozpustila si vlasy z pečlivého drdolu. Po návratu do kuchyně dala do dvou připravených hrnečků sítko se sypaným čajem a čekala, až začne voda vřít.
Severus se neubránil tomu, aby si prohlédl koupelnu, ve které se právě nacházel. Byla útulně a přesto stylově zařízena jako zřejmě i zbytek bytu. Dominovala jí velká rohová vana, která se zamlouvala i jemu. Bylo v ní dost místa pro dva a … a raději zahnal podobné myšlenky.
Přešel k umyvadlu a zadíval se na svůj odraz v zrcadle nad ním. S razancí se zbavil plastronu a položil ho na víko velkého proutěného koše. Ještě povolil dva vrchní knoflíčky košile. Prsty si prohrábl vlasy a společně s odpovědí, ve které upřednostňoval čaj před kávou, pustil vodu.
Umyl si ruce, opláchl si i obličej a proud vody následně zastavil. Při pohledu na několik poliček a dvířek od skříněk, které ho obklopovaly, zauvažoval, zda by nebylo hned v počátku lepší požádat o odhalení umístění ručníků Hermionu. Nakonec se rozhodl zkusit své štěstí. Logicky eliminoval ty, které se nenacházely v blízkosti vany. Zbyla mu tak jedna polička a dvě skříňky s dvířky, díky kterým bylo obtížnější identifikovat co je uvnitř.
Při pohledu na množství šampónů, sprchových gelů, pěn do koupele a dalších lahviček v poličce usoudil, že nakonec bude nucen rozhodnout mezi dvěma skříňkami.
S hlubokým nádechem otevřel tu dál od sebe. Chvíli zůstal zírat na podivné nápisy na několika lahvičkách, načež mu došlo, že tuhle skříňku asi neměl otevírat. Podle všeho zde měla Hermiona intimní hygienu, jakési podivné pásky, na nichž se nacházel možná vosk, možná něco jiného, a jak si přečetl na jedné z krabiček, byly tu i tampony. Vedle toho byl pak další podivný stroj, na jehož konci bylo cosi, co mu připomínalo břity, ale nebyl si tím jistý. Bylo to červené a už od pohledu to působilo nepřátelsky.
Chystal se dvířka zavřít dřív, než bude pozdě, ale svou křiklavě růžovou barvou ho zaujalo ještě něco. Se zájmem a částečně i zvědavostí se sehnul, aby lépe viděl. Chvíli zíral na cosi dlouhého, podivně tvarovaného, co se nacházelo až v nejzazším koutě skříňky. Už se chtěl narovnat, ale v ten moment mu konečně došlo, co mu to připomíná. Je možné, že by to měl být mužský... Cukl sebou tak prudce, že zapomněl na otevřená dvířka a pořádně se praštil do hlavy. Bolestně zaúpěl a zavrávoral, ale nepřestával zírat na tu věc.
Když se pokoušel najít ztracenou rovnováhu, zachytil se nejbližšího hmotného bodu, kterým pro něj v tu chvíli byla polička po pravé ruce. Jak se vzápětí mohl sám přesvědčit, očividně ji připevňoval nějaký ignorant, protože skoby nevydržely nápor jeho váhy a povolily. Nejdřív dopadl na chladné dlaždice on, vzápětí na to dopadl na něj prášek na praní a dvě aviváže. Hlasitě zaklel. Ne, tuhle skříňku vážně neměl otvírat.
Zrovna v kuchyni zalévala čaj horkou vodou, když se z koupelny ozvalo zaklení a vzápětí na to rachot připomínající padání něčeho velkého a těžkého. Spěšně se vydala zjistit, o co se jedná. Prudce otevřela jen sporadicky přivřené dveře koupelny, načež se ozvalo další zaúpění. Opatrně nakoukla za pootevřené dveře a překvapeně zírala na Severuse Snapea válejícího se mezi aviváží a pracím práškem v její koupelně, jemuž zřejmě dveřmi uštědřila pořádnou ránu do boku.
„Severusi, u Merlina, co se vám stalo?“ vykřikla a okamžitě mu pomáhala dostat se na nohy.
„Za tu poličku se omlouvám. Zamotala se mi hlava,“ pokusil se diplomaticky vybruslit z nastalé situace, ale výmluvný pohled, který vrhl na skříňku, jejíž obsah za jeho karambol mohl, Hermioně neušel.
Otočila se a spatřila jednu ze skříněk nad vanou s otevřenými dvířky. Kousla se do rtu, aby se nerozesmála, když zahlédla křiklavě růžovou barvu. Severus se už zřejmě stihl seznámit s vibrátorem, který byl uložený v zadní části skříňky. Darovaly jí ho spolužačky před rokem k narozeninám jako upomínku toho, že když si neumí sehnat mužského, mohla by se jí tahle věcička hodit. Sice ho rozbalila, umístila na doposud bezpečné místo, kde byl chráněn před zraky návštěvníků, ale pak na něj úplně zapomněla. Věci ze skříňky si brala více po paměti, než že by zrakem kontrolovala, co se v jejích útrobách nachází, a tak jí existenci tohoto domácího ''pomocníka'' připomněl až Severus.
Raději skříňku zavřela. Usoudila, že další trapné okamžiky by nemusel rozdýchat, ale přesto by si možná zasloužil vysvětlení...
„Severusi, to je-“
Zarazil ji dvěma prsty, které přiložil na její pootevřené rty.
„Hermiono, jsem si zcela jistý, že nechci vědět, co to je.“
„Rozumím,“ přikývla, a znovu měla co dělat, aby se nerozesmála. Urovnala přípravky na praní do řady a s již klidnou tváří se obrátila znovu na Severuse.
„Neublížil jste si? Nejste někde zraněný?“
„Ne, jen bych možná přivítal měkké křeslo a konečně ten šálek čaje.“
„Dobře, tak tudy prosím,“ naznačila mu Hermiona směr obývacího pokoje a s úšklebkem se vydala za ním.
Přinesla na podnosu šálky s vonícím nápojem, cukřenku, plátky citronu a talířek s čokoládovými sušenkami. Pak se vrátila ještě pro laptop.
Severus při pohledu na ono mudlovské zařízení zpozorněl. Okamžitě mu bylo jasné, že trapných situací dnes ještě není konec a jen se modlil, aby to přežil ve zdraví.
„Mám seminárku na téma Způsoby zrychlení zrání lektvarů proti nachlazení,“ informovala ho a bez předchozího upozornění si sedla na opěradlo křesla, ve kterém seděl on. „Ukážu vám to,“ řekla a zdvihla víko toho zajímavého přístroje.
Severus ji se zájmem pozoroval. Chvíli rejdila ukazováčkem po lesklé ploše před tlačítky s písmenky. Pak se začala mračit. Několikrát zkontrolovala, že se nachází ve stejném adresáři, ale po její seminárce nebylo ani stopy. Stáhla obočí do jedné linky a nevěřícně zírala na prázdné listy původně desetistránkového textu.
„To snad není možný,“ zaklela a znovu se pokoušela najít ztracený soubor.
„Děje se něco?“ zeptal se, aby řeč nestála, ale už dopředu věděl, že mu nakonec nezbude nic jiného, než se ke svému malému dobrodružství s mudlovskou technikou přiznat.
„Dala bych krk za to, že tu ten text byl a teď je pryč,“ odvětila nechápavě a ukázala Severusovi bílou stránku.
„Obávám se, že za to asi můžu já,“ připustil tiše.
Hermiona odvrátila zrak od obrazovky a nechápavě na něj pohlédla.
„Vy? Jak to myslíte?“
„Pamatujete si, jak jste se ve středu převlékala v ložnici na ples, a já zůstal v obývacím pokoji?“
„Docela jo. Celou dobu jste koukal z okna,“ odvětila prostě.
„Ne tak docela,“ zatvářil se provinile.
„Co tím přesně chcete říct?“ zvýšila nepatrně hlas.
„Díval jsem se, na čem pracujete a ten text, který naběhl po otevření tohoto přístroje, mě zaujal. Pokoušel jsem se ho posunout, ale zřejmě se mi to příliš nepovedlo.“
Hermioně už bylo vše jasné. I když už toho měl za sebou Severus docela dost, i tak mu tohle nehodlala nechat jen tak projít.
„Vy říkáte, nepovedlo, ale já vám musím oznámit, že se vám podařilo smazat mi čtrnáctidenní práci, kterou mám zítra ve tři odevzdat na katedře,“ shrnula klidně a pozvedla tázavě pravé obočí. „Co s tím budeme dělat?“
„Mohu vám pomoci znovu to sepsat,“ navrhl nejjednodušší řešení. „Do rána s tím budeme hotovi.“
„Aha, a vyspat se mám podle vás kdy? Hm?“
„Dobrá, tak vy budete spát a já to napíšu?“ navrhl další možnost, která se mu ani za mák nelíbila, ale byl si vědom své chyby.
„Mám lepší nápad. Za trest vás zavřu do koupelny, ne do koupelny vlastně ne, tam vám to očividně nesvědčí. Zavřu vás do kuchyně a vy za mě budete psát všechny úlohy a seminárky a eseje a prostě všechno. Co vy na to?“ usmála se na něj naprosto nevinně.
„To je vtip, že ano?“ reagoval okamžitě a přemýšlel, jestli by byla něčeho podobného schopná.
„No, vlastně jo. Sice jste mě naštval, to nepopírám, ale můžete děkovat mé prozřetelnosti. Dělám si kopie prací, kdyby se něco stalo a na originály mi zaútočil techniky neznalý kouzelník. Váš trest bude neúměrný vašemu činu, ale mně bude stačit, když mi to pomůžete dopsat, platí?“ zazubila se na něj.
Nechápavě na ni zíral. Ve chvíli, kdy mu všechno došlo, mu spadl ze srdce obrovský kotlík. Představa, že by se vrátil do doby svých studií a psal slečně Grangerové veškeré práce, ho mírně děsila.
„Platí,“ řekl ještě trochu váhavě.
„Super,“ odvětila a svezla se z opěrky vedle něho. Nohy měla pohodlně přehozené kolmo přes ty jeho a zády se opírala o opěradlo, na kterém před okamžikem seděla. Na klíně jí spočíval onen mudlovský přístroj, do kterého ještě zasunula drobné cosi, co později pojmenovala jako flash disk.
„Tak povídejte,“ pobídla ho a natáhla se pro sušenku.
Jakmile se dohodli, ve které části Hermiona skončila a opravili pár nepřesností, které se Severusovi v textu nezdály, vrhli se na dokončení. Za necelé dvě hodinky, chvilku před půlnocí, byli hotovi. Hermiona se zívnutím zaklapla víko laptopu a vyhrabala se na nohy.
„Děkuju za pomoc, Severusi. Sama bych nad tím seděla minimálně do tří ráno,“ oznámila mu a protáhla se.
„Není zač. Vlastně to byla moje vina, že jste to ještě neměla napsané. Kdybych si vás dnes neobjednal, měla byste klid na dokončení.“
„To je sice pravda, ale asi bych se nikdy nedozvěděla, kam se poděl původní text,“ zasmála se.
I jemu se zvedl koutek úst.
„Pomůžu vám,“ navrhl, když zaznamenal, že se chystá uklidit nádobí z konferenčního stolku.
"To je dobré, párkrát mávnu hůlkou a bude hotovo.“
„Zapomněla jste, že to umím také?“ zeptal se spíše sporadicky, než že by čekal odpověď a několikrát švihl hůlkou. Nádobí zmizelo, jen na chvíli puštěná voda a zavírání polic dávalo tušit, že je čisté a uklizené na své místě.
Severus se zvedl k odchodu. Nechtělo se mu, ale nebylo vhodné, aby tu zůstával déle. Celý večer až na pár výjimek probíhal až příliš dobře a on nestál o to, pokazit tu milou atmosféru, která se za tu dobu mezi mini vytvořila.
Už byl obutý a oblečený a stál na prahu dveří. Přemýšlel, co by měl říci, aby si zajistil alespoň opakování tak příjemného večera jako byl tento, ale nic ho nenapadalo. Jako dnes již poněkolikáté přerušila tok jeho myšlenek Hermiona, která promluvila první.
„Vzpomínáte si na středu?“ zeptala se ho zdánlivě nesouvisle, a jen to, že se náhle vyhýbala jeho pohledu, mu dávalo tušit, o čem bude chtít mluvit. Jen nevěděl proč.
„Pokud jde o ten večer a o to, co se událo na terase, tak se omlouvám.“
„Ne, o to nejde. Tedy ano, jde, ale jinak než si myslíte.“
„Hermiono, opravdu mě upřímně mrzí, jak jsem se zachoval, nevím, co mě to popadlo a-“
„Možná, kdybyste mě jednou nechal domluvit, třeba byste pochopil, že mi to až tak nevadilo.“
„Asi vám nerozumím?“ zatvářil se nechápavě.
„Nevím, co vás tenkrát vedlo k tomu, abyste mě... prostě proč jste mě líbal na šíji, ale naivně jsem si myslela, že by vám snad nemuselo jít jen o to, abych vám tu noc zahřála postel. Jenže kdybyste mě ten večer nechal domluvit, ještě před tím, než jste přišel s tou pro nás oba tak ponižující nabídkou, chtěla jsem vám něco říct. Zarazila jsem vás jen kvůli tomu, že nám vámi podepsaná smlouva bránila pokračovat v načatém a já nechtěla ohrozit ani sebe ani vás. Kdybyste mě ten večer nepřerušil, řekla bych vám, že by mi nevadilo, kdybychom se někdy sešli už ne jako klient a společnice, ale jako dva lidé, kteří si chtějí zajít na kafe,“ dokončila a znovu sklopila oči, které do teď upírala na něj, aby v nich mohl číst, že mu říká pravdu.
Nevěřícně koukal na ženu před sebou, kterou nejspíš zmítala nervozita. S hraným zájmem zkoumala zaječí uši na svých pantoflíčkách, jako by to byl střed celého vesmíru. Doteď přemýšlela nad tím, kde vzala tu odvahu mu to říct. Ale musela to udělat. Musela vědět, na čem je, aby se přes to mohla přenést a žít dál jako doposud.
S trhnutím na něj pohlédla, když jí vsunul prst pod bradu a mírným tlakem ji donutil zvednout hlavu.
„Hermiono, kdy konkrétně skončila smlouva, kterou jsem podepsal dnes ráno a kterou ses zavázala dělat mi společnost do Opery?“ zeptal se vážně. Netušila, kam svou otázkou směřuje.
„Já nevím. Asi v momentě, kdy jsi mi nabídl doprovod. Ale nechápu, proč se ptáš?“
Oba automaticky přešli k tykání, ale ani jeden z nich to příliš nezaznamenal. Ona byla zmatená a on vstřebával její slova, která v sobě skrývala nabídku, kterou ani nečekal.
„Takže když tě teď políbím, tak to nebude v rozporu se smlouvou?“ ujistil se ještě, ale oběma bylo jasné, že je to víc hra než vážná otázka.
Hermioně se rozzářily oči. Její úsměv mu dával znát, že jeho city nebudou poslány k ledu a teplo vyzařující z jejího pohledu ho ujišťovalo o těch jejích.
Pomalu jí obtočil ruce kolem pasu a přitáhl si ji blíž. Sehnul se k ní a svými rty se letmo otřel o ty její. Vychutnával si to. Ačkoliv už ochutnal sladkost jejích rtů, nikdy to nebylo proto, že by o to stáli. Vždy to byla součást té bizarní hry, kterou rozehráli přesně před týdnem. Teprve teď ji mohl políbit s vědomím, že líbá ji, a ne dívku, která je za to placená. Teprve teď si byl jistý tím, že ona to cítí stejně.
Zasněně vydechla. Její dech ho polechtal na tváři. Znovu se sklonil, aby vyhledal její rty. Něžně ji políbil. Nechtěl to uspěchat. Nebyl k tomu důvod. Stále jí dával prostor na odmítnutí a čekal, dokud mu nevyjde vstříc. Teprve v tu chvíli do polibku vložil veškerou touhu a potřebu ujistit ji o tom, že není záležitostí na jednu noc.
Ucítil, jak mu prsty vklouzla do vlasů a dlaněmi si naléhavě přitahuje jeho hlavu blíž. Vyhověl jí. Sklonil se víc a nabídl jí svá ústa. Jeho pozvání přijala. Nořili se do úst toho druhého, ochutnávali se, poznávali.
Až nedostatek kyslíku je donutil ustat. Odtrhli se od sebe a zadýchaně si hleděli do očí. Už nebylo potřeba dalších slov. Přitáhl si ji k sobě a políbil na čelo.
„Musím jít, zítra učím. A ty se musíš taky pořádně vyspat. Myslím, že tenhle týden byl náročný pro oba,“ pronášel tiše a rukama ji nepřestával hladit po zádech.
„Já vím. Myslím, že vyspat se potřebuješ hlavně ty, já spánkový deficit doženu na přednáškách,“ ušklíbla se.
I on se usmál.
„Budu tě moci zítra vidět?“ zeptal se s mnohem menšími obavami z odpovědi, než před několika minutami.
„Mám školu do tří, pak půjdu odevzdat seminárku a o půl čtvrté bych už mohla být doma,“ obeznámila ho se svým rozvrhem.
„Učím do tří a už teď mi to děsně pomalu utíká,“ zašklebil se.
„Už teď se na tebe těším,“ ujistila ho a stoupla si na špičky, aby ho mohla ještě políbit. „Dobrou noc, Severusi,“ zašeptala.
„Dobrou noc, Hermiono.“
Nade
16.09.2010 18:49:15
89.103.210.85
No to byla klika! Hermiona měla ten soubor zálohovaný a navíc našla odvahu, aby na Severuse vybalila všechny její pocity a důvody. Super!
Těším se, jak to bude pokračovat v pondělí.
Barunka
16.09.2010 17:35:34
213.29.61.31
Wixie, ty jsi opravdová spisovatelka a kouzelnice v jedné osobě. Jen takový člověk totiž dokáže z (omlouvám se za to označení) prahobyčejného tématu vykouzlit něco, co nevypadá fádně a únavně, ba naopak je to tak zajímavé, že se někteří jedinci nemohou dočkat pokračování. Ta povídka má všechno. Akci, romantiku, inteligenci, vtip i šarm a eleganci. Nechce se mi uvěřit, že už to bude končit, protože je to dokonalé. :-) Děkuji, že existuje i takový autor.
Elza
15.09.2010 18:02:07
89.203.192.194
Ahá, takže... ačkoli je 17:09, tak ten můj komentář označený jako 17:23 je reakce na Sáru ze 17:54... Sákryš, tohle cestování časem je náročnější, než jsem čekala...
sarapolanska
15.09.2010 17:54:21
89.176.233.149
Pokud by měl někdo námitky, že není pondělí prosím bičujte mě. Nějak nic nestíhám. :-D
tak já si jdu udělat radost a okomentuji tento skvost.
Ne, pane Snape, dala bych si něco kapku silnějšího, víno mi na Váš humor stačit nebude. Teoreticky. prakticky bych spíš řekla něco jako žlébt? :-D
Zvonek.. ježíšek! :-D
Co tam asi dělá...to je otázka... já bych se zeptala: Co tady doprdele děláte? :-D
Jo, já jak se nerozloučím dvěma vroucími polibky na líčku + v případě mužů ještě jednou nocí při svíčkách, tak se taky vracím dokud se ,,pořádně,, nerozloučím.
Taky bych asi z operety netopýr nic neměla.. bych celou dobu strávila v slzách páč kdyby předemnou stál Snape a řekl, že jdeme na operetu Netopýr tak bych si musela vzít válium na uklidnění, abych svým smíchem příliš nerušila ostatní hosty :-D
Smíš mě doprovodit, to víš, že jo.. ale pozor Severusi, máš konkurenci.. :-D
My si teda tykáme už od první kapči. :-D
Blá blá stejně budeš žehlit prádlo a utírat zadky malým dětem :-D
Ručníky jsou ve třetí poličce v pravo nad tou druhou vanou... to je taky nasměrování jak když řeknu přijdi příští měsíc a přijd přesně woe.. :-D
Kecá. Určitě to používá furt :-D a jestli tvrdí, že ne tak lže :-D
Ano, ano seminárka a Severusovo malé dobrodružství. Já si dělám kopie. Přesně z tohoto důvodu. A taky z toho, že mé dítě občas uhodne heslo (jak, to netuším) a má k dispozici všechny mé poklady :-D
Jaképak opěradlo.. na klín!
A na konci jedna pusinka s arsenovou kapslí důmyslně ukrytou pod jazykem a kterou se Severusovi jistě zdárně podařilo strčit tam, kam mělo a Hermiona teď již jistě odpočívá v pokoji.. v pondělí... v pondělí bude dámy a pánové pohřeb. ano, ano. :-D No dobrý házejte čerstvou zeleninu, ať z toho taky něco mám (třeba lečo) a nebo pořádný kameny, které se hodí na dláždění našeho společného dvorku.
Tak já se jdu podívat, kde je co nového a pokusím se komentovat se stejnou vervou, jako vy házíte zeleninu, když není konec podle vašeho gusta.. ale já Vás stejně jen zbytečně děsím.. :-D
sarapolanska
15.09.2010 17:27:02
89.176.233.149
Elza: Vrať okamžitě ten Obraceč času, páč s tím očividně neumíš :-D Ou jés, jen mi namasíruj tím bičem i krční páteř páč ta mě dnes obzvláště bolí... :-D
Elza
15.09.2010 17:23:24
89.203.192.194
Sáro, pokud...? POKUD?!?!?!? Šleh!, šleh!, šleh!, dej ji sem!
Takhle sis představovalal to bičování...?
Michelle_Flamelova
14.09.2010 19:07:51
88.100.218.197
Jéééé, to je romantiiika ale je škoda, že už bude konec, ještě jsi je mohla pár kapitolek napínat tahle povádka mi už teď chybí
Tak opereta Netopýr, jo? No asi se chtěl cítit jako doma Šaty moc krásný a Sara jako vždy válela..
Teda tolik růžové.. takže Mia byla asi hodně dlouho bez chlapa
Já jsem pořád čekala, co bude s tou seminárkou a ona ji měla zálohovanou? No co se divím, je to chytrá holka.. ale asi bych ho potrápila ještě víc
teda, to koukám..fakt mu to Mia dneska ulehčuje..ale závěr je moooc krásný..
<:3 )~~~
Jituš
13.09.2010 16:48:02
217.117.215.163
Sakryš to je slaďáček. Přesně tohle jsem potřebovala. Tak se těším ještě na pondělí a doufám šťastný koneč a pak bys pro nás mohla psát něco dalšího ne??? Aby se nám jako nestýskalo.
Jana
12.09.2010 10:41:20
212.80.67.131
uááá nemám slov to je nádherne
nechnci at to končí:(
Chavelierka
11.09.2010 20:34:42
188.75.133.222
né vůbec ti tu nedělám tapetu
vůbec nespamuju
---------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ach, svět mi připomíná čokoládu, hořký a tvrdý v lákavém balení. Když budu trpělivá, na patře vzadu mne sladkou chutí po čase odmění. - Strašlivá podívaná, Čokoláda
Chavelierka
11.09.2010 20:31:30
188.75.133.222
Hele já vím, že toho mám v hlavě Sev hodně, ale to si vážně nepamatuje, že mu před minutou řekla, že ručníky jsou v poličce nad vanou?
Jistě a k tomu přesně tyhle police zavrhne jako první :D :D
To nemá koupelnu, ta tam má tajné skladiště ne? :D tolik polic jako má ona v koupelně nemá ani komnat Bradavický hrad :D
Ano ano stráne už když se chce předklonit se musí nadechovat, jako potápěč :D
Ha objevil její soukromou mučírnu muhehehe
Červené nepřáteské, nebude to gumová kačenka?
Pro jistotu ještě ottáhl gumu od svých galoší, aby se ujistil, no jo vypadá stejně :D
On ten ignorant nejspíš nepočítal s tím, že by si slečna do poličky strkala chlapa :D
Chudák, ten se už nebude muset rok mýt, přepral se i s aviváží :D
No jo žije, ještě ho raději dodělám řádnou herdou dveřmi, sakra asi byla malá :D bude to muset zas udělat ručně :D
Tak počkat on eliminoval ty u vany a najednou je ta nad vanou otevřená? A zrada když se o její dvířka mlátil, to stál ve vaně? On si meje ruce ve sprše? No jo asi mají kouzelníci jiné zvyky než mudlové :D
Jen trochu poraněná mužská pýcha, ale jinak nic co nezpraví trocha sádry, šití a operace :D
Jj taky si ráda dám sušenky a laptopem zalité čajem :D
Opěradlo zakřupalo a utrhlo se, poté se rozpadlo i křeslo, chudá Sev neodejde živý :D
Hermi vem lupu ;)
Je pryč? Není!… Hami jako od mámy – reklamní blok :D
Ha a záhada Bermudského trojúhelníku objasněna je za tím profesor :D
Jak my? Já si půjdu užít s Chave a vy se dejte do práce ať to stihnete :D
No to se zas nelíbí mně, zavírat si ho budu jen já a to u sebe v ložnici!!!!!
Ta je bez fantazie, to já bych mu vymyslela trest to by koukal :D
Hele půjč mi ho na chvilku, já potřebuju uklidit :D
Aby ne, to ji zrovna mazal soubory :D
Hop hop, opět si stojí na drátě? :D
Jasně, že to bude v rozporu, už jen že jí drží za bradu je nefer má držet a muckat mě mě a jen mě!
Aaaa já chci takýýýýýýýýýýýýýýý deeeeeeeeeeeeeeeeeeeeej
Učit? Merline za co? To není podstatné, strhni mě do náruče, roztrhej mi oblečení, vem si mě hned teď a tady…. Omlouvám se, nechala jsem se unést (červená se)
To se říká učiteli? Styď se, od teď mají spící studenti utrum :D
Ne už nikdy a vypíchla mu oči
To jako fakt odejde?
Wixieeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee a kde je postelová scéna? A mě bude její absenci vyčítat :D
No jak to říct… je to supr čupr kapča. Vážně opět si překonala mé očekávání a zahřála srdíčko zásobou emocí. A opravdu jsem se u toho i dost nasmála. No představa vyděšeného Seva v koupelně a se staženým hrdlem u notebooku byla dokonalá :D Máš mé uznání, jen málo lidí píše jako ty ;)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ach, svět mi připomíná čokoládu, hořký a tvrdý v lákavém balení. Když budu trpělivá, na patře vzadu mne sladkou chutí po čase odmění. - Strašlivá podívaná, Čokoláda
Chavelierka
11.09.2010 20:31:12
188.75.133.222
Tak jdeme do finále a za vše vážně dík, a možná přijde i kouzelník – chvilka nostalgie :D
Ale vážně opravdu nebude pokryčko?
Ne děkuji, jsem na odvykací kůře :D
Jo to já když padám ze schodů, taky vydávám všelijaké zvuky ;)
Seve poskoč si Hermiona má delší vedení :D Přišel si do Opery koupit přísady do lektvaru normální lidi to tak dělají a běžně k tomu nosí sako :D
„takže čau a já jdu.“ Pronesl Snape a odešel :D
Holka nechci ti kazit iluze, ale myslím, že to divadlo postavil nějaký mudla a né profesor :D
Wixie to mi nedělej poprskala jsem si monitor „Netopýr“ to bych chtěla vidět, přesto že operu nerada :D
Umí být i šetrný, tentokrát ji při sundávání jen vykloubil ramena :D
Úplně nejblíž, nožku od křesla si galantně postavil na její nožku :D
„Hmm…“ pomyslel si, „to bude armány a tak 20 000 doláčů, to snadno střelím na burze“ :D
A v čem si ji tam podle jeho scénáře představoval? V teplákách? Sorry sousedka chtěla na dico :D
Hermiona má tlusté sklo. Vyhozené prachy vzdychl
Ano ano já vím, okouzlila ho pohodlná pohovka na které se rozvaloval :D
Profesor ji shodil z balkonku, co mu má co skákat do myšlenek. Takže kde to byl, něco o odvaze nebo tak :D
A může si zpívat prévan v peněžence stále mám…. Ona ho sice má v kabátě, ale to je hned vedle :D
Ach jak romantické říkat jí že učí jen bandu tupců, když učil i ji :D
A mě můžeš říkat miláčku ;) (A slečna Grangerová ať mi říká paní Snapeová :D)
Jj to je i moje vysněná práce, jen nevim o čem to vlastně mluví? :D
Až bude zas Minerva házet chomout, musí uskočit a bude dobře ;) a nebo ještě líp sebrat jí brejle :D
A po tom lehkém dotyku mu zbudou jen modřiny a podlitiny, nechtěla bych vidět co je u ní silný stisk :D
Co má proti zaječím pantoflím? Já mám medvídky :D
A strhnul tím celý věšák ze zdi :D no jo nosí si v kapce celou laborku, pro nouzové případy :D
Když on chtěl ty růžové :D
A zvon na levo nějak mi neodtéká odpad jukni na to jsi chlap ne? :D
Slint, hele nemohla spíš Saruška udělat tu montáž z koupelny s odhalenou hrudí a rozcuchanými vlasy? Aaaaaach
---------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ach, svět mi připomíná čokoládu, hořký a tvrdý v lákavém balení. Když budu trpělivá, na patře vzadu mne sladkou chutí po čase odmění. - Strašlivá podívaná, Čokoláda
Chavelierka
11.09.2010 19:57:16
188.75.133.222
jééé zapomněla jsem se zeptat, plastron nechal u ní v koupelně? nebo si ho po té apokalypse co způsobyl vzal?
---------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ach, svět mi připomíná čokoládu, hořký a tvrdý v lákavém balení. Když budu trpělivá, na patře vzadu mne sladkou chutí po čase odmění. - Strašlivá podívaná, Čokoláda
Chavelierka
11.09.2010 19:55:36
188.75.133.222
tak jak se mit o uložilo? No jistě opět blbě
tak jo máš můj koment s kvízem, schválně jestli poznáš jak to jde správně za sebou?
---------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ach, svět mi připomíná čokoládu, hořký a tvrdý v lákavém balení. Když budu trpělivá, na patře vzadu mne sladkou chutí po čase odmění. - Strašlivá podívaná, Čokoláda
M.G.
11.09.2010 18:47:59
94.113.90.250
Krasne pocasi, krasny den, krasna povidka... Co vic si prat?Snad jen doplnit prazdnou sklenku od vina a podekovat autorce nejen za predesle kapitoly, ktere jsem nestihla okomentovat, ale hlavne za tuto.
Uz ted jsem zvedava, jestli se k tema "vibrator" ma milovana dvojice jeste vrati.
Moc moc se budu tedy tesit na kapitolu dalsi, i kdyz uz vlastne posledni.
Vanilka
11.09.2010 12:58:36
212.80.67.131
krásně napsané
baja
11.09.2010 12:57:13
212.80.67.131
skvělé
Anonym
11.09.2010 12:56:12
212.80.67.131
vynikající kapitolka píše šuzasne
Marcelka
11.09.2010 12:23:10
212.80.67.131
Vynikající ani jsem nedýchala
Debi
11.09.2010 12:22:53
212.80.67.131
jÁ CHCI TAKY SEVERUSE:(
KRÁSNĚ PÍŠEŠ
Urušula
11.09.2010 12:22:03
212.80.67.131
Miluju tuto povídku
Urušula
11.09.2010 12:22:03
212.80.67.131
Miluju tuto povídku
Hanka
11.09.2010 12:20:11
212.80.67.131
NÁDHERNA KAPITOLKA JE MILUJU PÁR SS/HG
anetka
11.09.2010 00:13:19
212.80.67.131
krásné nemám slov
Betty
10.09.2010 20:50:34
81.201.60.169
vážně moc děkuju za neděli, četla jsem ji před školou a pak jsem měla celý den dobrou náladu
Susan
10.09.2010 19:59:35
90.178.139.48
No konečně to došlo tam kam to celou dobu směřovalo. Ale na druhou stranu, bude mi líto se se Společnicí loučit-ale mám tu přeci ještě Budoucnost na kterou se těším děěěěěěěěsně
Mám tu ještě pozvánku-Přijďtě se někdy podívat: http://susansullivan396.blog.cz
midnight
10.09.2010 14:12:43
90.180.182.118
Ty jo...konečně se to začíná rozjíždět...to sem ráda...Jen..Pro příště...šlo by si pohnout s tou novou kapitolkou?
:d
Lipsy
10.09.2010 11:49:13
195.168.240.16
Aaaaaaaaaaaaaaaaaach!
Som rada ze Severus odisiel a nechali si "nieco" aj nabuduce!
Elza
10.09.2010 11:06:30
90.179.151.250
Nejdřív dopadl na chladné dlaždice on, vzápětí na to dopadl na něj prášek na praní a dvě aviváže.
...když se z koupelny ozvalo zaklení a vzápětí na to rachot připomínající padání něčeho velkého a těžkého. Spěšně se vydala zjistit... - Ženská nerozumná! Když se z koupelny ozývá rachot a nadávky, tak dotyčný žije, tudíž zachraňovat netřeba, třeba uklidňovat. Dodělat čaj a nalít panáka něčeho ostřejšího...
Za trest vás zavřu do koupelny, ne do koupelny vlastně ne, tam vám to očividně nesvědčí.
kdyby se něco stalo a na originály mi zaútočil techniky neznalý kouzelník
Roztomilé, wixie, roztomilé!
Lucy
10.09.2010 00:19:57
88.103.98.217
Úžasné, prostě krásné... Tak dlouho jsem čekala na pokračování... Moc děkuji za pokráčko a už se moc těším na pondělí... :-)
Zuzana
09.09.2010 23:29:37
95.103.138.40
Wixie, to bolo úžasné, nádherné a krásne. Ako som si mohla kedy pomyslieť, že by si Hermiona neurobila záložný súbor :D a konečne Severusovi zapchala pusu a skončilo to nádherne a ja som úplne rozplynutá. A teším sa na pondelok aj keď by som potom prijala pokračovanie. Bude mi ľúto keď sa to skončí. Ďakujem za krásny večerníček.
ZJTrane
Zuzana
09.09.2010 22:50:39
95.103.138.40
Wixie, to bolo úžasné, nádherné a krásne. Ako som si mohla kedy pomyslieť, že by si Hermiona neurobila záložný súbor :D a konečne Severusovi zapchala pusu a skončilo to nádherne a ja som úplne rozplynutá. A teším sa na pondelok aj keď by som potom prijala pokračovanie. Bude mi ľúto keď sa to skončí. Ďakujem za krásny večerníček.
ZJTrane
Miriabar
09.09.2010 22:33:51
178.40.224.222
Podľa môjho skromného názoru, by si táto kapitola zaslúžila varovanie...mám úplne oprskaný monitor!bolo to absolútne dokonalé...opereta Netopýra potom tá kúpeľňová scéna...tá ma bude ešte dlho prenasledovať...a som rada, že Hermiona nespáchala vraždu, za ten vymazaný súbor...ale zase, je to Severus, tomu hádam všetci odpustia všetko...Ďakujem Wixie, táto poviedka je naozaj úžasná!
GwenLoguir
09.09.2010 22:23:57
88.212.37.120
ňuf, nádhera... dočkáme sa aj nejakého epilógu? Vieš, keď nás to baví, aj teba to baví...
nadin
09.09.2010 21:49:25
178.41.33.139
Prešlo mu to celkom ľahko! A zachránilo ho obyčajné zálohovanie Pekné!!
To krikľavoružové čosi ma poslalo na moment pod stoličku (pod stôl už nepadám, odkedy tam mám pavúka) A keď som si prskajúc vizualizovala obrázok : Severus učupený pred skrinkou, v očiach náhle poznanie a v dvoch prstoch zviera krikľavoružové niečo, čoho použitie si radšej nechce predstavovať.
Perfektne som si zdvihla náladu, poklesnutú rozbehnutou nádchou (rýmou)...
Vďaka a ešte jedno PS:
Je mi ľúto, že skúška dopadla ako dopadla...
Ale repete bude už iste excelentné
*Neboj sa robiť to čo nevieš - pamätaj, Archu postavil amatér a Titanic profesionáli.
nika
09.09.2010 21:38:22
178.40.1.140
pekná kapitola, priznávajúci sa Severus bol perfektný a už sa teším na pokračovanie
zuzule
09.09.2010 21:26:06
90.178.30.52
Ách, jak ty to děláš? Nádherný! Opereta Netopýr nemá chybu.
zuzka
09.09.2010 20:56:58
84.21.109.144
tancuje radostí po pokoji
severus na to šel přes operu,mazané a netpýr k tomu
severus v koupelně-no comment!
laptop scéna se odehrála úplně jinak než jsem čekala. asi mě mohlo napadnout, že herm si narozdíl ode mě dělá kopie...
divim se, že severus vůbec odešel.
perfektní kapitola! těším se na pondělí!
Míša
09.09.2010 20:43:54
85.207.116.239
tak skoro první...
Míša
09.09.2010 20:42:29
85.207.116.239
Že by první?:D
Jinak krásná kapitola
A Hermiona, měla krásné šaty
Ta scéna v koupelně
Hermiona snad myslí dopředu, že měla tu práci uloženou
Prostě úžasná kapirola...těším se na pondělí
Intruitus
09.09.2010 20:42:27
217.117.216.107
moc krááááásnýýýý - děkuju!!!
Intruitus
09.09.2010 20:32:15
217.117.216.107
nedalo mi to a musela jsem si to přečíst ještě jednou, je to tak krásnýýý... Vážně, Wixie, moc děkuju...(bude ještě pokračováníčko?)
barbrozinka
09.09.2010 20:16:19
89.176.90.185
No, myslím, že se nezmůžu na nic jiného, než na nesmysluplné jééééééé
barbrozinka
09.09.2010 20:15:24
89.176.90.185
No, myslím, že se nezmůžu na nic jiného, než na nesmysluplné jééééééé
Žádné komentáře:
Okomentovat