Littera scripta manet: Část dvacátá druhá

Poslední kapitola je tu. Nebudu vás zahrnovat statistikami – je to zbytečné. Snad jen poděkování.

To patří zejména betě, kterou byla SaraPolanska, a taky vám, věrným čtenářům – z pochopitelných důvodů děkuji zejména těm komentujícím, kteří v určité míře přispívali svými nápady a postřehy.

Děkuji.

PS: přeslazeno a 18+

Z příjemného spánku ji probudily sluneční paprsky, které nekompromisně šimraly na tváři. Protáhla se a narazila při tom do něčeho měkkého a teplého. Otočila se.

„Zase mě sleduješ, když spím,“ postěžovala si a překulila se, aby byla muži vedle sebe blíž. Ten se natáhl pro ranní polibek.

„Baví mě to,“ připustil.

„Nechápu,“ zavrtěla hlavou a shodila ze sebe peřinu, aby mohla snáze vylézt z postele.

„Kam jdeš?“

„Musím si odskočit,“ mrkla na něj a ukázala na dveře koupelny, za kterými hned poté zmizela.

Severus se posadil a chodidla zabořil do huňatého koberce, který si v ložnici vynutila Hermiona, aby ji po ránu nestudily chladné parkety. Lokty se opřel o kolena a ruce natočil dlaněmi k sobě, aby si mohl důkladně prohlédnout zhojené rány na zápěstích, které už nikdy znovu neotevřel. Neměl k tomu důvod a nikdy nelitoval toho, že se před zhruba půl rokem rozhodl pro Hermionu. Trvalo mu to dlouho, ale ona byla trpělivá, k ničemu ho nenutila, netlačila ho do něčeho, co dělat nechtěl, a proto se jejich vztah rozvíjel tak pozvolna.

Když si ji tenkrát přivedl k sobě domů, přespala u něj; ovšem ve vší počestnosti. Několikrát se to opakovalo, a když se vrátili do školy, neměl nejmenší důvod dělat, jakoby se nic nestalo. I když jeho, tedy v té době už jejich, soukromí pro něj bylo prvořadé, neměl problém věnovat jí před studenty nebo kolegy úsměv, letmý dotyk nebo lichotku. Prvních několik týdnů školy snad nikdo o ničem jiném nemluvil, později začal prvotní zájem opadat a po pár měsících už to nikomu divné nepřišlo.

Když na to tak zpětně vzpomínal, choval se opravdu jak poblázněný puberťák. Nebylo dne, kdy by na Hermionu „náhodou“ nenarazil a tahle náhodná setkání většinou končila v nějakém výklenku nebo temném zákoutí, kde kradl její polibky a užíval si zvonivého smíchu. Víkendy pak trávili u něj. Učil ji jezdit na koni, hráli šachy, chodili do divadla nebo kina, a pokud si chtěli užít jen ticha a sami sebe, skončili v knihovně, každý u své knihy. Bylo to ideální, ale Severus po nějakém čase pochopil, že takhle to nebude fungovat věčně. Jejich vztah byl sice úžasný, ale pořád tam chyběla ta pomyslná poslední příčka, která by ho udělala kompletním.

Hermiona na něj netlačila; ačkoliv spali v jedné posteli, nespali spolu a ona mu nechávala prostor, aby se sám rozhodl, kdy bude připravený na první krok. Byl jí za to vděčný, ale začínalo mu docházet, že pouhé polibky a doteky nestačí; a to ani jemu, ani Hermioně. Zároveň cítil obavy, že tím přijde o něco výjimečného a vzácného. Stále s tím nebyl smířen, ale pak se to jednoduše stalo.

Byli spolu na večeři a skvěle se bavili ostatně jako vždycky. Když se vrátili domů, vystřídali se v koupelně a zatímco Severus už dávno ležel, Hermiono seděla na své straně postele zády k němu a rozčesávala zacuchané vlasy.

„Zatraceně,“ vztekala se, když se jí to příliš nedařilo. „Ostříhám se a bude klid,“ prskla a hřeben odhodila na stolek.

„Nic takového,“ ozvalo se za ní nesmlouvavě, postel se zhoupla, on se přes ni natáhl pro hřeben a klekl si za její záda. Pečlivě rozčesával pramen po pramenu, a když svou úlohu dokončil, shrnul je na stranu a horké rty přitiskl na odhalenou šíji.

„Bez toho, aby mi jednoho rána nelezly tvoje vlasy do pusy, už si nedokážu představit probouzení,“ zašeptal proti její pokožce. Zalechtalo to a Hermiona se zasmála. Otočila se na něj, pohlédla mu do očí a čekala, co přijde. Sklonil se k ní, jeho rty se nesnesitelně pomalu a něžně dotkly jejích. Zachvěla se a nechala ho, aby polibek prohloubil, jazykem bloudil v jejích ústech, ochutnával ji, naléhal. V podbřišku jí začalo řádit hejno motýlích křídel, cítila, jak se v ní probouzí touha, ale nechtěla naléhat.

„Severusi, nemusíme, pokud s tím ještě nejsi smířený,“ řekla něžně.

Položil ji do polštářů a rty přejel po její čelisti, vrátil se k ušnímu lalůčku, který jemně sevřel mezi zuby a poté ho ukonejšil pohlazením jazyka. Hermiona se pod ním zachvěla, dlaněmi zabloudila na jeho nahá záda. Prsty zkoumavě mapovala každý sval, každou jizvu, na kterou při svém putování narazila. Dvěma prsty pak přejela po páteři a vyloudila z něj tichý povzdech.

„Chci ti patřit, Hermiono,“ zašeptal do ticha a prsty pravé ruky propletl s jejími.

Druhou rukou se vydal na pouť po jejím těle. Přes tenkou košilku sevřel její ňadro a palcem se mazlil s bradavkou. Vášnivě ji políbil a vtáhl její jazyk do svých úst. Zasténala a prohnula se proti němu. V duchu se usmála jeho pozornosti; za těch pár měsíců se naučil, co má ráda a teď toho nejspíš hodlal využít. Jen něžně bloudila prsty po jeho zádech rozhodnuta umožnit mu průzkum terénu, který měl k dispozici.

Rukou sklouzl po bříšku až k bokům s jediným cílem nahmatat spodní lem nočního prádla, které se mu pro tuto chvíli zdálo nadbytečné a měl v úmyslu jej co nejrychleji odstranit z jejího těla. Nadzvedla boky, aby mu usnadnila jeho počínání a pak zasténala rozkoší, když se přitiskl k odhalenému hrudníku a její prsa zasypal horkými polibky. Ucítila, jak se pokouší kolenem nemotorně roztáhnout její stehna a ačkoliv už nějakou chvíli cítila jeho vzrušení, domnívala se, že předehru by přeci jen mohli trochu prodloužit. Když ucítila jeho zkoumavé prsty mezi stehny, v duchu se mu omluvila za to, že nesprávně pochopila jeho úmysly. Ve chvíli, kdy se palcem otřel o klitoris, všechny myšlenky se vytratily do nenávratna. Zvrátila hlavu dozadu a vychutnávala si jeho nezkušené doteky, které se velmi rychle měnily v cílené. V rámci průzkumné akce do ní vnořil jeden prst; odezva byla okamžitá. Nehty mu vytlačila do zad mělké rýhy, jak úpěnlivě si ho tiskla blíž. Přidal další prst, její boky mu vyšly vstříc. Hermiona ho nepoznávala. Z úzkostlivě plachého muže se v několika okamžicích změnil na vášnivého milence, i když trochu nezkušeného.

„Zdá se,“ promluvil a prsty podnikl další výpad, až si skousla ret, aby hlasitě nevykřikla, „že to dělám správně,“ dořekl samolibě.

Prudce vydechla a přinutila se otevřít pevně sevřená víčka.

„Na začátečníka je to dobrý výkon,“ zchladila ho s potměšilým úšklebkem a s trochou umu se s ním překulila tak, aby ležel na zádech. Usoudila, že je na čase odměnit ho za vynaloženou snahu.

Dravě ho políbila, ale když chtěl polibek prohloubit, odtrhla se od něj a rty sjela níž. Jazykem polaskala pulzující cévu na jeho krku, trochu se posunula, aby mohla do úst vtáhnout bradavku a mírně ji poškádlit stiskem zubů; při tom se neopomněla otřít o jeho vzrušený klín.

„Hermiono,“ uniklo mu její jméno mezi vzdechy a přitáhl si pod hlavu polštář, aby měl na ženu lepší výhled. Dotýkaje se bradou jeho hrudníku, šibalsky se na něj usmála.

Její ruce zabloudily přes břicho níž až k lemu jeho kalhot na spaní. Dlaní přejela přes látku, pod níž se skrýval vzrušený penis, který začala jemně hladit a mnout. Z úst se mu vydral přidušený sten a s očima dokořán sledoval, jak mu s trochou jeho pomoci stáhla kalhoty a posunula se zase o trochu níž. Nepřestával hypnotizovat každý její pohyb, a když se sklonila k jeho naběhlému penisu, trochu přidušeně a chraplavě z něj vypadlo: „Co to děláš?“

Lehce se zasmála jeho obavám.

„Bude se ti to líbit,“ ubezpečila ho a dřív než stačil cokoliv říct, vzala ho do svých horkých vlhkých úst, dráždila jazykem na citlivé špičce a dlaněmi masírovala po celé délce. Cítila, jak se rozechvěl, z úst mu unikaly hluboké vzdechy a prsty bezděčně propletl s jejími vlasy. Jeho boky se začaly samovolně zvedat, když její sání a lízání nepřestávalo, ale podařilo se jí usměrnit ho pevným stiskem, kterým vtlačila jeho boky zpátky do peřin. Zvedla hlavu, aby se přesvědčila, co to s ním dělá, a když viděla jeho semknutá víčka a obličej zkřivený touhou, usmála by se, kdyby neměla plná ústa práce.

Využila jeho nepozornosti a znovu se vrátila na své původní místo, které zaujímala před tím, než sklouzla k jeho klínu. Severus se nesouhlasně zavrtěl, když jeho erekci ovanul náhlý chlad a rozmrzele otevřel oči, aby zjistil, kde je problém. Hermiona na něj shlížela s láskyplným úsměvem, pak ucítil její ruku na svém penisu směrující ho někam do neznáma a najednou mu v hlavě explodovala celá galaxie. Opřela se rukama o jeho hrudník a začala pomalu přirážet, vychutnávajíc si každý okamžik jejich spojení. Severus na tom byl nejspíš podobně, protože po počátečním šoku z toho teplého, kluzkého a úzkého sevření si ji přitáhl za zátylek k hlubokému polibku, aby tak jejich spojení učinil definitivním.

Najednou se zvedl a jediným plynulým pohybem ji dostal pod sebe, přitáhl si ji a vnikl na její samé dno, až jí to bralo dech. Nehty zatínala do jeho ramen, která pro ni v tuto chvíli byla jediným pevným bodem, a on nepřestával přirážet. Po chvíli se jejich pohyby staly synchronizované a on jí poskytoval neuvěřitelnou rozkoš. Ještě několikrát se v ní prudce pohnul a v tu chvíli se její mysl smrskla na spirálu, po které vystoupala až na vrchol, přičemž ho v sobě pevně sevřela. O několik vteřin později s hrdelním zasténáním přirazil naposledy a nekonečná slast se mu na okamžik ovinula okolo všech smyslů.

I když bylo po všem, nehnutě v ní setrvával a něžně líbal její hebkou pokožku na rameni. Vpletla mu prsty do vlasů a prudce oddechujíc tiskla si jeho hlavu blíž. Zabořil tvář do ohbí její šíje a rty přitiskl k její kůži. Cítila, jak se uvolněně usmívá; i na její tváři se objevil spokojený úsměv...

Z úvah ho vytrhly ruce, které se mu jako neodbytná chapadýlka obtočily kolem krku, na šíji ho polechtal teplý dech a na tváři ucítil její rty. Pevně se k němu přitiskla a teprve teď si všimla, že si prohlíží staré jizvy. Snažíc se potlačit obavy v hlase, šeptem se zeptala: „Lituješ toho?“

Prudce se na ni otočil, až se jejich nosy srazily, a vášnivě ji políbil. Zatlačil ji zpátky do peřin, a když se od ní odtrhl, pohlédl jí do očí a upřímně zašeptal.

„Miluju tě, Hermiono.“

Anonym

22.05.2021 06:55:50

217.22.14.10

neděle 3. března 2024

Část dvacátá druhá

Žádné komentáře:

Okomentovat