Nová kapitola je tu a s ní i 6145 slov. Doufám, že si je alespoň trochu užijete a budou se vám líbit. Nejprve si ale přečtěte pár informací aneb wixie se ještě dostatečně nevykecala.
Jde o to, že končím s psaní. Respektive dávám si pauzu. Někteří z vás ví, že se pokouším studovat dvě školy a časově je to dost náročné. A protože když už něco dělám, snažím se to dělat pořádně, tak bych nerada, abych jednu z věcí (školu, psaní) dělala na úkor té druhé. Odhaduji to tak na měsíc, možná i dva. Neříkám, že se tu během té doby nic neobjeví, to ne. Rozhodně sem tam něco přibude, ale příval nových kapitol opravdu nečekejte.
Věřím, že mé důvody chápete. Děkuji vám moc za pochopení a doufám, že i přesto na tyto stránky nezanevřete.
PS: kapitola není opravena, za což se omlouvám.
PPS: citátek, který se mi náhodou dostal pod ruku velmi krásně vystihuje myslím si nejen kapitolu, ale i moji budoucí snahu přinést vám další kapitolu co nejdříve.
It's kind of fun to do the impossible.
Je docela zábavné dělat nemožné.
- Walt Disney -
Jakmile se toho večera dostali ze sborovny do svých komnat ve sklepení, Hermiona zmizela v koupelně a Severus zasedl k hromadě esejí na svém stole. Bylo celkem brzy, ale Hermiona byla po noční směně naprosto vyčerpaná a to on respektoval. Věděl, že po takových směnách jde jeho žena okamžitě spát, takže si ani nečinil nějaké naděje, že by dnes mohli spát oba ve stejnou chvíli. A pokud možno spolu.
Nečekal, že se ještě objeví v obývacím pokoji, proto ho mírně zaskočilo, když vyšla z krátké chodby, která vedla k jejich ložnici, v ještě kratší noční košilce.
„Děje se něco?“ zeptal se jen jakoby mimochodem a snažil se moc nevnímat její odhalené nohy, když si natočila křeslo u krbu jeho směrem, sedla si do něj a smyslně přehodila nohu přes nohu.
„Nevím, nemám z Draca dobrý pocit,“ řekla bez okolků to, co ji trápilo od chvíle, kdy zjistila kdo nastoupí na místo profesora Kratiknota.
„Domníváš se, že v něm stále přetrvává nevraživost vůči kouzelníkům mudlovského původu?“ zeptal se, zanechal opravování a po jejím způsobu si natočil své křeslo u stolu jejím směrem a též si ležérně přehodil nohu přes nohu.
„O tom nechci spekulovat. Určitě v něm podobné myšlenky přetrvávají, ale nemyslím si, že by je byl schopný ventilovat jako to dělával za dob našich studií. Jen-“ odmlčela se a hledala ta správná slova.
„Jen co?“ snažil se jí pomoci Severus.
„Mám obavy o Selii,“ řekla to co ji trápilo nejvíc.
„V jakém smyslu?“
„Víš, Draco byl očividně překvapený, že máš dceru. Ale to, co se odrazilo v jeho očích, když se dozvěděl, že jsem tvoje žena bylo... Prostě mám strach, aby nechtěl nějakým způsobem dojít k zadostiučinění a nepoužil na to jako prostředek Selii.“
„Hermiono, toho se neobávej. Draco se hodně změnil. Nemůžeš o tom vědět tolik věcí, protože ty jsi po válce v poměrně krátké době opustila kouzelnický svět. Já jsem s ním byl několikrát v kontaktu. Mluvili jsme o všem možném. On mi dokonce dohazoval nějaké známé, kteří mě opěvovali jako válečného hrdinu. Ale myslím, že to bylo myšleno spíše jako jeho hloupé žerty, kterými se většinou baví jen on sám. Když jsme se před sedmnácti lety viděli naposledy, předvídal mi, že zůstanu starý, nepoužitelný v ústavu pro senilní kouzelníky sám, bez někoho, kdo by o mě jevil zájem. V podstatě jsem si to myslel taky, ale jak jistě víš, ten výbuch a následně tvoje léčení v nemocnici mi lehce převrátily život naruby. Draco byl jen překvapený. Nic víc, nic míň. Nemyslím si, že by mě, nebo snad tobě dělal potíže a ještě ke všemu přes Selii. Musí mu být jasné, že bych tomu asi jen tak nečinně nepřihlížel,“ dokončil své úvahy.
„Říkáš lehce převrátily?“ rozesmála se.
Při pohledu na její rozesmátou tvář se ani on neubránil zvlnění koutků směrem nahoru.
„Dobře, tak možná trochu víc,“ opravil své tvrzení.
„Fajn, ale stejně si myslím, že bychom si se Sel měli promluvit. Ne hned, ale až bude mít za sebou několik hodin s ním. Třeba bychom mohli vyrazit zase jednou na večeři do Londýna, co ty na to?“
„A nemohli bychom se najíst tady?“ ptal se s neskrývanou nechutí chodit do společnosti a ještě ke všemu štěbetajících mudlů, kterých je v kteroukoliv dobu v londýnských restauracích všude plno.
Hermiona se na něj zamračila. Pochopil, že jeho žena už je dávno rozhodnuta a jeho vytáčky by jen stěží něco zmohly.
„Výběr restaurace nechám na tobě,“ kapituloval.
Hermiona se rozzářila a vyskočila z křesla. Rychle přeběhla k němu, protože ji zábly bosé nohy a spontánně a trochu i za účelem svého sváděcího úkolu mu skočila na klín a ruce obtočila kolem jeho krku.
„Děkuju. Řekneš to Sel ty, nebo to necháš na mě?“
„Nechám to na tobě,“ odvětil jí a objal ji kolem pasu.
„Jak diplomatické,“ ušklíbla se Hermiona.
„Sama jsi mi dala na výběr, tak si nestěžuj,“ provokoval ji.
„To ode mě nebylo moudré,“ posteskla si naoko.
„Ne, to vážně nebylo,“ souhlasil s ní a než mu stihla oponovat, přitáhl si její hlavu k polibku.
Hermiona ani nestačila zauvažovat nad tím, jak to její muž vlastně myslel. Jakmile ji však políbil, napadlo ji, že nejspíše myslel to, že si dobrovolně sedla na jeho klín a dovolila mu jeho objetí. Když ji pak políbil, byla v pasti. Ale jak musela uznat, v pasti, ve které se jí zatraceně líbilo.
Jednou rukou mu vjela do vlasů, čímž si jeho obličej přitáhla ještě blíž a začala mu polibky oplácet. Severus neztrácel čas a jazykem si začal dobývat cestu do jejích úst. Hermiona mu v tom prozatím nijak nebránila a naopak se aktivně zapojila do jeho hry. Jednou rukou si pohrávala s černí jeho vlasů a druhou mu jen jakoby mimochodem zajela pod kabátec a přes látku košile si vychutnávala jeho teplo. Severus nezůstával pozadu. Stále si ji přidržoval na klíně, aby nespadla a zároveň si dovolil sjet pravou rukou na její spíše více než méně odhalené stehno a pomalu stoupat výš.
V okamžiku, kdy už se chystal zvednout z křesla a odnést si svou ženu konečně po dlouhé době do ložnice a plnit tam manželské povinosti, Hermiona se od něj odtáhla.
„Myslím, že už půjdu spát,“ zapředla mu do ucha a on ještě trochu dezorientován nabyl dojmu, že ona sama ho vybízí k přesunu do postele.
Její následující slova ho však probrala z transu a on pochopil, že dneska opět nic nebude.
„Jsem po té noční strašně unavená,“ řekla ještě, a opatrně sklouzla z jeho klína a během chvilky zmizela v ložnici.
„Výborně, skvěle, úžasně,“ pronesl polohlasně ironicky a zmateně si oběma rukama prohrábl vlasy.
Hermiona ho vydráždí skoro na maximum a pak jde spát! Za co mě, Merline, trestáš? Ptal se sám sebe v duchu a zároveň přemýšlel, jak se zbavit vyvstavšího problému. Problému, jímž byl teď momentálně jeho klín, který po Hermionině „návštěvě“ nezůstal zcela v klidu.
„Zatraceně!“ zaklel ještě a vydal se do koupelny řešit nastalou situaci.
O několik dní později našel Severus ráno na svém stole lísteček, který potvrzoval Hermioninu aktivitu, ať už šlo o cokoliv.
Restaurace Boundary. Dnes v osm.
Přijdu před sedmou. Selie se pro nás staví.
Chybíš mi,
H.
Vzkaz si přečetl znovu a musel uznat, že jeho žena uměla opravdu skvěle vyjádřit to podstatné bez zbytečné omáčky okolo. Jemu druh tohoto sdělení naprosto vyhovoval a nemohl si stěžovat ani na poslední větu.
Hermiona tím očividně chtěla vyjádřit, jak ji mrzí, že se za poslední tři dny viděli sotva hodinu. Měla v nemocnici poměrně hektický týden a volno v podobě dvou dnů mělo přijít až následující den.
Den mu utíkal neuvěřitelně rychle. Stihl strhnout několik desítek bodů, zajistit Filchovi práci na následujících několik týdnů, možná i do Vánoc, v podobě trestů pro ty nemehla a dokonce si stihl vyměnit i několik vět se Selií, se kterou se střetl na chodbě.
Jak pochopil, na společnou večeři se nesmírně těšila a na rozdíl od něj to dávala i najevo. Vcelku poklidný rozhovor narušil až Evans, který ji přišel, ač s bázní, to na něm bylo vidět, upozornit, že by měli jít na další hodinu, jinak přijdou pozdě.
Severus tomu pošetilému a v lektvarech nebezpečnému Nebelvírovi musel připsat bod k dobru. Očividně mu nechybí smysl pro povinnosti. Popohnal je tedy raději oba, a jak je tak sledoval, napadlo ho, že by Selii mohl dát přece jen alespoň šanci, co se týče její dávné prosby o návštěvu Evansových v době Vánoc. Umínil si, že si to do večeře ještě promyslí a eventuelně to proberou v restauraci.
Jakmile zamířil po nekonečné hodině s prváky konečně do svých komenta, podle sníženého magického zabezpečení poznal, že jeho žena už je doma. Když za sebou zavřel dveře, utvrdil si svou domněnku, protože zaslechl puštěnou sprchu. Měl v úmyslu se také osprchovat, ale přidat se momentálně k Hermioně neviděl jako dobrý způsob jak to uspíšit.
Připravil si proto na postel alespoň oblečení na večer a svlékl si plášť, kabátec a dovolil si povolit i několik vrchních knoflíčků na košili. Když se rozmýšlel, jestli stihne opravit ještě několik písemek nebo zda to nemá cenu, vyšla z koupelny Hermiona v tom okouzlujícím žlutém župánku. Nikdy by to nepřiznal nahlas, ale tuhle barvu si vcelku oblíbil. Respektive na jeho ženě mu přišla velmi přitažlivá.
„Ahoj,“ usmála se na něj. „Vzkaz jsi našel?“
„Samozřejmě,“ odvětil stylem, který jasně naznačoval, jak se může ptát na něco tak absurdního a prošel kolem ní.
„Půjdeš ještě do koupelny?“ zeptal se pro kontrolu a když mu naznačila že nikoliv, pokračoval v chůzi.
Mezitím, co se Severus sprchoval a následně holil, Hermiona přemýšlela nad výběrem šatů. Už o tom uvažovala i v práci, ale nějak si nebyla jistá, jak moc formální by její oblečení mělo být. Když si ale připomněla, že rezervovala stůl v Boundary, vcelku luxusní resrauraci a připočetla k tomu oblečení, které si připravil Severus na postel, a zahlédla mezi tou záplavou černé, místy i bílé barvy i kravatu, měla jasno. Černé pouzdrové šaty bez ramínek těsně nad kolena doplněné stejně barevným sáčkem a vhodným šperkem budou to pravé.
Byla už lehce nalíčená, když se začala soukat do šatů. Nešlo to úplně lehce. Byly dost přiléhavé, ale o elasticitě si mohla nechat jen zdát. Zrovna byla ve fázi hopsání po pokoji za účelem zapnout ten proradný zip na zádech, když se jí za zády ozval její muž.
„Hraješ si na indiány?“ komentoval s vážnou tváří její poskakování po pokoji.
Když se otočila, zpozorovala, že už je zpola oblečený a ona si uvědomila, že byla tak zabraná do oblékání, že ho neslyšela ani vyjít z koupelny, natož se oblékat. Musela uznat, že vypadal k nakousnutí. Vlasy měl ještě vlhké od stoupající páry v koupelně a poklopec na kalhotech nezapnutý, aby do nich mohl nasoukat ještě košili. V tom odhaleném kousíčku mohla ještě zaznamenat hedvábnou látku jeho spodního prádla.
„Nemůžu zapnout šaty,“ řekla to, co Severusovi přišlo více než očividné. Přeci jen nepředpokládal, že by zapínání šatů, které měla na sobě, končilo Hermioně těsně nad zadečkem.
„Mohl bys mi je zapnout?“ požádala ho a otočila se k němu opět zády. Ještě si rychle shrnula vlasy na jednu stranu, aby jí je neskřípl do zipu. Severus se tomu spěchu podivil zvednutím koutků, které Hermiona nemohla zahlédnout. Neměl totiž v úmyslu nějak zásadně pospíchat, když měl k dispozici výhled na manželčina nahá záda.
Jednu ruku umístil na zapínání, aby Hermiona nabyla dojmu, že se o to přinejmenším pokusí a neměla chuť mu utéct v okamžiku, kdy zajde dál. A že zajít dál chtěl! Její odhalená šíje ho neskutečně lákala a on neodolal. Mírně se k ní sklonil a políbil ji na krk.
„Severusi,“ vyhrkla překvapená Hermiona, ale než stačila pokračovat, zarazila ji horkost jeho rtů, které mapovaly její krk a záda.
A protože to bylo více než příjemné, zmohla se jen na slastné vzdychnutí. Severus ji naposledy políbil na šíji a jedním prstem přejel po celé délce její páteře. Hermiona se nepatrně zachvěla a on ji prudce otočil k sobě a přitiskl se na její rty. Líbal ji pomalu a něžně a byla to právě Hermiona, která si tentokrát vynutila přístup do jeho úst. Její polibky byly divoké a vášnivé. Ale přesto nezapomínala bloudit rukama po jeho nahé hrudi a zádech, do kterých smyslně zároveň však jemně zatínala nehty.
Severus byl aktivitou své ženy vskutku potěšen a začal z ní pomalu sundávat pracně oblečené šaty. Nutno podotknout, že mu to svlékání nešlo o nic líp než chvíli před tím Hermioně oblékání.
„Zathmrmaceně,“ zamumlal jí nesrozumitelně do úst, když se mu nedařilo dostat z těch příšerných šatů ani kousek Hermionina těla. Aby jí byl tedy alespoň blíž, přitiskl se k ní, čímž ji donutil udělat krok dozadu. Jenže onen jediný krok způsobil, že Hermiona zakopla o lodičky, které měla na dnešní událost připravené a ztratila rovnováhu. Severus, který se pokusil jí navrátit ztracený balanc zavrávoral též a oba se zřítili do ustlané postele na Severusovu košili a sako, které si tam on před chvílí připravil.
Ani jeden tomu ovšem nevěnovali pozornost, protože měli momentálně na práci jiné věci. Severus usoudil, že nějak ty šaty jít dolů musí a když to nejde svrchu, zkusí to z druhé strany. Hermiona zase zatoužila vysvobodit svého muže ze zajetí černých kalhot, které mu sice skvěle seděly, ale momentálně byly naprosto nepatřičné.
Oba dva zápasili s oblečením toho druhého ale při tom se nezapomínali hladově líbat. Severusovi se konečně podařilo vyhrnout Hermioně ty nesnesitelné šaty alespoň k pasu a přestože toužil po odhalení celého těla, muselo mu tohle stačit.
Něžně ji políbil na bříško a pokračoval níž k lemu jejího spodního prádla. V ten moment si uvědomil, že by nebylo od věci shodit ze sebe kalhoty, které se Hermioně podařilo o pěkný kousek stáhnout níž.
Rty se tedy přesunul opět k těm jejím a nemotorně se začal dostávat z kalhot. Když se mu podařilo je stáhnout ke kotníkům a koleno vklínit mezi její stehna, ozval se z předsíně zvuk dávající najevo, že už nejsou sami. Ani jeden to však nevnímal, ze zastření myslí je probralo teprve volání.
„Mamííí? Tatííí? Jste doma? Už je skoro osm!“ ozývalo se z obývacího pokoje.
Oba zareagovali okamžitým strnutím. Severus, který svým tělem přišpendloval Hermionu k posteli opatrně přitiskl své čelo na její.
„Řekni, že to není pravda,“ dožadoval se manželky ještě chraplavým hlasem.
Raději však nečekal na odpověď, protože Selie se mohla kdykoliv objevit v ložnici. Vyhrabal se z postele a podal ruku i Hermioně. V okamžiku, kdy si on natahoval kalhoty na původní místo a Hermiona se snažila dostat ty zatracené šaty do předchozí polohy, ozvalo se klepnutí na dveře a následně se v nich objevila hlava jejich dcery.
„Hups!“ uteklo jí z pootevřených úst. Nemusela být ani extra nadaná čarodějka, aby tušila, co její rodiče prováděli před jejím příchodem.
„Ahoj Sel,“ vzpamatovala se první Hermiona. „Za chvilku budeme. Přišla jsem pozdě z práce a s tvým otcem jsme se nějak nedomluvili, kdo půjde dřív do koupelny. Jsme mírně ve skluzu, viď?“ snažila se Hermiona zamluvit situaci, ve které se oba ocitli.
Severus to zatím nekomentoval. Jen mu prolétlo hlavou, že mohl za chvíli opravdu být hotov. I když jaksi v trochu jiném smyslu slova. Zatím se snažil nenápadně krýt své intimní partie před Selií stojíc za Hermionou a v duchu si opakoval zasedací pořádek prváků ve své hodině, aby se donutil myslet na něco naprosto asexuálního.
„Fajn, počkám na vás v obýváku,“ ozvala se Selie a zmizela do zmiňované místnosti. V duchu si ale vynadala. Kdyby se bývala ještě zdržela s Davidem, mohla za devět měsíců třeba chovat sourozence.
První přerušila trapné ticho v ložnici Hermiona, které se konečně podařilo srovnat na svém těle ty zpropadené šaty.
„Mohl bys mi zapnout zip?“ ozvala se.
„Jistě,“ dostal ze sebe trochu přiškrceně Severus, ale tentokrát opravdu udělal to, oč ho Hermiona žádala. Ta si pak skočila ještě do koupelny upravit jemné líčení.
Severus se mezitím díval vcelku podrážděně na zmuchlanou košili, sako i kravatu. Pak si vzpomněl, že jednou používal jisté kouzlo na narovnání věcí. Bylo to sice v souvislosti s dřevěnými lavice, které se jednou podařilo jeho žákům pokroutit. A to jen tím, že na ně vylili svůj lektvar. Našel to kouzlo v jedné knize a vyzkoušel ho. Na lavice zabíralo, tak neviděl důvod, proč by nemělo narovnat i zmuchlané oblečení.
Jakmile Hermiona konečně vyšla z koupelny, naskytl se jí opravdu zajímavý obrázek. Před ní stál Severus. V levé ruce třímal hůlku a v druhé na cáry rozcupované sako s košilí.
„Můžeš mi říct, co tady vyvádíš?“ zeptala se ho s pozvednutým obočím. „Pokud jsi na tu večeři jít nechtěl, mohl si to říct hned, a ne cupovat na kusy svoje oblečení,“ smála se.
„Velmi vtipné,“ odvětil jí ironicky a švihl ještě jednou hůlkou.
Oblečení v jeho ruce bylo opět jako nové a dokonce nebyla stopa ani po mačkání. Severus se bez okolků rychle oblékl, s kravatou si nechal pomoci, protože tomu mudlovskému škrtidlu nikdy nepřišel na kloub a konečně mohli s Hermionou opustit ložnici.
„Sluší vám to,“ poznamenala jejich dcera, když je oba sjela hodnotícím pohledem. Chvíli se zrakem zastavila na otci. Vidět ho v obleku pro ni byl neskutečný zážitek pokaždé, když se jí to poštěstilo.
„Tobě taky, zlatíčko,“ pochválila své dceři Hermiona červené vzdušné šaty na ramínka.
„Tak už snad můžeme jít, ne?“ zeptal se Severus trochu nevrle a jako první se odletaxoval do jejich Londýnského bytu.
Za několik minut už všichni seděli v luxusní restauraci a Selie se zrovna snažila prosadit pro sebe sklenku červeného.
„Je ti teprve šestnáct,“ zhrozil se nefalšovaně Severus, když jeho dcera vyslovila dle jeho mínění neskromné přání.
„Omyl, tati, je mi UŽ šestnáct. Jedna dvojka vína mě nezabije.“
„Ale nás by se pokusili zavřít do mudlovského vězení,“ oponoval jí.
„Severusi, myslím, že jednu skleničku by si Selie s námi dát mohla. Nebylo by to vůči ní fér.“
„Ale je to na tebe,“ upozornil Hermionu a zavrtal nos do jídelního lístku.
„Mami?“ začala Selie jakmile jim číšník přinesl dezert.
Tedy jí a Hermioně. Severus s pohrdáním oznámil, že si nebude žaludek zapatlávat sladkými nesmysly a objednal si černou kávu. Hermioně však neušlo, jak se mlsně zadíval na její čokoládový dezert a musela se v duchu smát.
„Ty znáš profesora Malfoye?“ pokračovala Selie, aniž by si čehokoliv všimla.
Hermiona se zarazila.
„Měla bych ho znát?“ ptala se ostražitě.
„No, asi jo. Z toho, co vykládal, jsem to tak pochopila.“
„Čím se ten aristokrat zase chvástal?“ vložil se do hovoru Severus.
„No, říkal, že mám hlavu po mámě. Ale naštěstí nejsem tak nechutný šprt jako byla ona. A taky říkal, že jsem pěkná holka. Prý taky po mámě. Že se mu skoro nechce věřit, že jsem tvoje dcera, tati,“ dokončila trochu zmateně Selie.
„Chodila jsem s ním do ročníku. S tím rozdílem, že on byl Zmijozel, já Nebelvírka. Ještě ke všemu s mudlovskou krví. Asi ti nemusím vyprávět, jakých nadávek jsem si zejména od příslušníků této koleje, lépe řečeno od něj, užila nejvíc. V době, kdy jsem v Bradavicích studovala já fungovala ještě naplno mezikolejní rivalita. Až teď je to jiné. A zejména tvojí zásluhou,“ snažila se jí ve zkratce vysvětlit Hermiona, jak to vlastně bylo.
„Aha, takže kdybych chodila do Nebelvíru, tak-“
„Tak by ses jistě také těšila z jeho pozornosti, ale zřejmě by nebyla tak pozitivní. Jestli se tedy tohle dá označit za pozitivní pozornost,“ dokončil za ni Severus.
„A jinak? Žádné problémy s ním nemáš?“ ptala se starostlivě Hermiona.
„Ne, mami, je to fajn chlápek. A je docela, hmm... Přitažlivý,“ dokončila Selie s mírně zardělými tvářemi.
Severus měl co dělat, aby se neudusil vlastními slinami a ve snaze nepoprskat celý stůl se hlasitě rozkašlal. Naštěstí mu méně šokovaná Hermiona přispěchala na pomoc a několikrát ho praštila do zad a následně mu podala sklenici vody.
„V pořádku?“ zeptala se ho s obavami o jeho zdraví.
Její muž na to však nereagoval a obořil se na svou dceru.
„Přitažlivý? Vždyť je skoro jednou tak starý jako ty!“ rozčiloval se Severus.
„Tati, jestli mi něco neuniklo, tak jste na tom ty a mamka s věkovým rozdílem podobně, jako bych byla já a Draco,“ opáčila Selie a v tom rozhořčení z reakce svého otce vypustila z úst ne zrovna vhodné oslovení svého profesora.
„Draco? Ty mu tykáš? A co ten Evans? To bylo řečí a najednou o něm nevíš!“ soptil dál Severus.
„Ale tati! Jasně, že mu netykám. Jen mi to ujelo. A David je chudák. Má z tebe žaludeční vředy. Dřív než se rozhoupe, vždycky se objevíš ty!“
„Ten malej budižkničemu se nemá co rozhoupávat. Je vám šestnáct. Jste ještě děti!“
„Jasně! Děti, který by měli ještě x let věřit tomu, že děti nosí čáp, nebo kouzelník na koštěti. A nemrač se na mě, tati, ještě teď si pamatuju, jak jste se s mamkou nemohli dohodnout, kdo že to ty mimina vlastně nosí. Kdybyste mi řekli hned pravdu, bylo by to jednodušší, než si vymýšlet teorie o čápech. No, nemám pravdu, mami?“
Hermiona se do debaty nijak nezapojovala. Jen si v podstatě užívala jejich výměnu názorů, protože to bylo lepší než leckterá kniha. Teď, když ji Selie oslovila, reagovat musela.
„Jistě máš svým způsobem pravdu, ale až budeš sama rodič, pochopíš, proč jsme na to šli tak složitě,“ mrkla na ni Hermiona.
„Hmm, opět diplomatické vysvětlení,“ zamračila se Selie na způsob svého otce.
„Když už jsme u té diplomacie. Mám pro tebe návrh. Pokud tedy ještě pořád stojíš o to jet k Evansovi na Vánoce. Pokud mi řekneš, že bys radši k Malfoyovi, počítej s tím, že tě ještě dnes vydědím,“ sdělil jí Severus vážně.
„Vážně, tati? To je skvělé!“ zaradovala se Selie.
„Co máš konkrétně na mysli?“ zeptal se Severus a v jeho hlase byla slyšet obava, že by si jeho dcera mohla přeci jen vybrat Malfoye.
„Ten návrh, samozřejmě! Ale jak tě tak znám, už teď je mi jasný, že to bude nemožný splnit,“ povzdychla si Selie.
„Co se ti zdá nemožné, není nereálné (pozn.: autorkou citátu je A-SISI),“ odvětil.
„Tak povídej, jsem jedno velký ucho,“ vyzvala ho Selie.
A dokonce i Hermiona nastražila uši, protože netušila, kam její manžel míří. Nevěděla od něj, že by snad změnil názor, proto přemýšlela, zda náhlou změnu v jeho smýšlení zapříčinila Seliina slova o Dracovi, nebo jestli měl tuhle akci v plánu již déle.
„Pokud se nepletu, píšeš před vánočními prázdninami takový menší testík, že ano?“
Selie protočila oči.
„Jo, tati, opravdu se nepleteš, a pokud se nepletu já, máš ten test na starosti ty a ještě nikomu se nikdy nepodařilo získat víc než devadesát pět bodů ze sta.“
„Skvělé. Máš velmi dobré informace. Takže můj návrh. Pokud tu písemku napíšeš alespoň na devadesát sedm bodů, dovolím ti jet na týden k Evansovým.“
„Ale tati,“ vzdychla si Selie. „Víš, že to se ještě nikomu nikdy nepovedlo.“
„Teď se pleteš, Selie, někomu už se to povedlo.“
„Jo, tobě, předpokládám.“
„Ale no tak, vlastní dcera a tak mě podceňuje. Když jsem ten test psal já, zadával ho profesor Křiklan a já ho samozřejmě napsal na maximální počet bodů, ale to sem nepleť. Myslím někoho, kdo psal test zadaný mnou.“
„Nevím o žádné jiném mozku na lektvary než o tobě,“ povzdychla si zničeně Selie.
„To já taky ne,“ odvětil teatrálně Severus, ale pak už normálně pokračoval, „tvoje matka ten test napsala jako jediný student, kterého jsem kdy učil na devadesát šest bodů. Pokud se tobě podaří napsat ho o bod líp než jí, dveře k Evansům jsou ti otevřené.“
„A proč to musím napsat líp než mamka? Nestačilo by těch devadesát šest bodů?“
„Devadesát sedm.“
„Tati, to je jako kdybych po tobě chtěla, ať mi zpíváš ukolébavku.“
Hermiona se rozesmála. Věděla, že Selie má pro lektvary nadání po otci a velmi dobře věděla, že má buňky na to ten test napsat. Překvapilo jí, jak s otcem smlouvala. Zároveň se jí vybavily vzácné chvíle, kdy Severus nad postýlkou pobrukoval pomalé melodie za účelem uspat křiklouna uvnitř.
„Mami, a ty se tomu ještě směješ, místo aby ses přimluvila,“ obvinila ji Selie.
„Sel, já být tebou, jsem ráda, že otec vůbec zvážil tvou nabídku a dal ti vcelku velkorysý návrh. Záleží jen na tobě. Jak moc to, co si přeješ chceš. Je to v tvých rukách stejně jako celý tvůj život.“
Selie si povzdychla, protože pochopila, že tohle je jediná možná nabídka, které se jí dostane a dostalo.
„Beru,“ řekla nakonec a už teď si rozmýšlela, které knihy si bude muset půjčit v knihovně, aby měla šanci na úspěch.
„Výborně!“ uzavřel to Severus a napil se již vychladlé kávy.
Selie se pustila do své téměř rozteklé zmrzliny, na kterou v zápalu přemýšlení o výhodách či nevýhodách otcovy nabídky téměř zapomněla. Zato Hermiona byla se svým čokoládový dezertem skoro v půlce. Když si opět kousek nabrala, neušel jí mlsný pohled jejího manžela a rozhodla se ho trochu potrápit. Dezertní vidličku se soustem vložila do úst a labužnicky přivřela oči. Než je stačila na moment zavřít úplně a smyslně olíznout příbor, neušel jí Severusův pohled.
Rozhodla se ho déle netrápit. Nabrala na vidličku další kousek.
„Ochutnáš, Severusi? Je výborný,“ poznamenala a jen tak mimochodem si přejela jazykem po dolním rtu.
Ani nečekala, že by si snad opravdu vzal. Proto ji překvapilo, že se k ní bez jediného slova naklonil. Hermiona se usmála a vidličku mu přiložila ke rtům. Počkala až pootevře rty a poté mu čokoládovou lahůdku vložila do úst.
V ten moment se oběma vybavila naprosto stejná událost z dob, kdy byl Severus v nemocnici a Hermiona ho krmila pralinkami. A protože se oba znali velmi dlouhou dobu, nemuseli se nikterak domlouvat. Stačil jeden hluboký pohled a oba okamžitě věděli, na co ten druhý myslí.
Ze zamyšlení je vytrhl až hlas jejich dcery.
„Tak co, půjdeme? Nebo tady ještě začnete za chvíli vrkat a to bych asi nepřežila,“ rozesmála se.
„Vrkat?“ nechápal Severus.
„Jo, vrkat. Jste totiž jako dvě hrdličky, jestli vám to nedošlo. Ne že by mi to vadilo, ale dělat vám křena mě nebaví. Už jsem se mohla učit na ten test.“
„To je mi najednou aktivita. Zajímalo by mě, kdy bys s učením začala, kdyby nebylo mé nabídky,“ zeptal se Severus raději přešel poznámku o hrdličkách.
„To nechceš vědět, tati, věř mi,“ culila se Selie.
Severus se zamračil, protože mu okamžitě bylo jasné, že by se na to jeho dcera podívala nejdřív den před písemkou. Nechtěl to ale dál rozebírat a raději kývl na procházejícího číšníka.
Jakmile vyšli z restaurace, Selii jako zázrakem přešli choutky na učení.
„Mami, tati, nemohli bychom se projít? Nechce se mi hned do Bradavic,“ koukla na ně Sel prosebnýma očima.
Severusovi to bylo vcelku jedno. Sice ho zítra čekal nepříjemný pátek se vším všudy, ale na druhou strany vzácných chvilek s rodinou nebylo tolik, že by jimi byl přesycen. A když se naskytla podobná příležitost, rád ji využil k chvíli strávené s manželkou a dcerou, byť by to měly být chvíle bez jediného slova. Stačila mu jejich přítomnost, protože ho život naučil těšit se z maličkostí. Netušil ale, jak je na tom Hermiona, proto se otočil na ni v očekávání posledního slova.
„Ráda se projdu,“ zareagovala, aniž by musel cokoliv říct.
Pomalu se tedy rozešli k jejich bytu. Selie šla před nimi, poskakovala, prsty přejížděla po povrchu plotů, kolem kterých procházeli a snažila se volit takové cesty, které by nevedli přímo k bytu, který tu měli jako prostředek okamžitého spojení mezi jejich komnatami v Bradavicích a Londýnem. Severus kráčel po boku své ženy a sledoval chování své dcery. Přišla mu najednou tak roztomile dětská.
Ze zamyšlení ho vytrhla studená ruka jeho ženy. Hermiona nebyla na podobné procházky úplně připravená. Předpokládala, že tam i zpět si vezmou taxi, proto si vzala jen lehký trenčkot. Podzim, který však zaplavil Anglii s příchodem října byl ve večerních hodinách studený a ji začaly po několika minutách zábst ruce.
Moc dlouho se nerozmýšlela a studenou rukou vklouzla do Severusovy dlaně. Ten se na ni letmo překvapeně podíval, ale nekomentoval to. Naopak ji uchopil pevněji a palcem přejížděl po její ruce.
„Není ti zima?“ zeptal se po chvíli.
„Ne, jen mě začaly zábst ruce,“ usmála se měkce.
Severus se ironicky ušklíbl jako by chtěl říct: tohle vyprávěj sovám v sovinci, ty ti na to možná skočí. Bez řečí si sundal svůj kabát a přehodil ho Hermioně přes ramena. Když pak zpozoroval, že chce Selie postranní uličkou opět prodloužit procházku, zarazil ji.
„Mladá dámo, rovně,“ zvýšil Severus trochu hlas, aby ho Selie slyšela.
„Ale tati-“ chtěla oponovat, ale jakmile se otočila, okamžitě zmlkla, když si všimla, že otec je jen v saku a jeho kabát má na sobě její matka.
Bez dalších řečí a trochu svižnějším tempem se opravdu vydala k jejich bytu.
Za necelých deset minut už byli všichni v Bradavicích. Jakmile se s nimi Selie rozloučila, vydala se do své věže, aby si napsala seznam knih, které potřebuje na studium dříve, než to všechno pozapomíná.
„Udělám čaj. Jsi úplně zmrzlá,“ poznamenal Severus a vydal se do kuchyně.
„Přeháníš,“ volala za ním Hermiona. „Jen mi byla trochu zima. Půjdu si dát horkou sprchu, ano? Ale ten čaj si dám ráda,“ zavolala ještě a zmizela v koupelně.
Severus mezi tím opravdu uvařil ovocný čaj a plnou konvici zakouzlil tak, aby nevychladla dřív než přijde Hermiona. Sám se šel převléknout do něčeho pohodlnějšího a hlavně se chtěl konečně zbavit toho lasa kolem krku. Oblékl si ležérní černé kalhoty a košili zbavenou kravaty povolil o dva horní knoflíčky. Pak ještě zatopil v krbu, který měli v ložnici i v obývacím pokoji a konečně se posadil do křesla, které si šikovně natočil tak, aby pohodlně viděl na Hermionu, která, jak předpokládal, se schoulí na pohovku.
Nemusel čekat ani pět minut. Hermiona opravdu zamířila k pohovce a se šálkem čaje se na ni uvelebila. Severus se nemohl ubránit pohledu na ni. Horká pára ji zkroutila vlasy a ten žlutý župánek byl tak...
„Dneska se mi to líbilo,“ promluvila. „Byl to příjemný večer. A překvapil jsi mě, Severusi. Myslela jsem, že jsi na tu Seliinu prosbu už dávno zapomněl.“
„Nezapomněl, jen jsem ji umístil do přihrádky vyřízeno. Myslím, že teprve včera jsem se nad tím zamyslel vážněji a jakmile dnes prohlásila, že je Malfoy přitažlivý, byl jsem rozhodnutý. Nerad bych, aby se do něj pobláznila.“
„Myslím si, že to nehrozí. Má podle mě Davida opravdu ráda.“
„Není důležité, aby měla ráda ona jeho, ale aby měl rád on ji. Nerad bych, aby byla později nešťastná.“
„Selie není dívka, která by se po jednom neúspěchu uzavřela do sebe a zanevřela na celý svět.“
„To možná ne, ale přeci jen by ji to oslabilo. Víš, že jsem z ní nikdy nechtěl mít protekční dítě, ale pokud budu moci zabránit tomu, aby byla nešťastná udělám to. Pokud má dítě dobré dětství, je z něj i dobrý člověk.“
„Jistě to k tomu přispívá, ale není to jen o tom,“ oponovala mu mírně a napila se čaje.
Severus ji napodobil.
„Asi máš pravdu,“ připustil po chvíli.
A pak, jako by ho něco napadlo, odložil hrnek na stůl a zvedl se. Několika kroky překonal tu kratičkou vzdálenost k pohovce a naklonil se nad Hermionu.
„Co kdybychom dokončili to, co jsme před pár hodinami dokončit nestihli?“ zeptal se jí otevřeně.
„A ty to dokončit chceš?“ oplatila mu laškovně.
„Myslíš, že kdybych to nechtěl, ptal bych se tak hloupě?“
„To já nemůžu vědět,“ dobírala si ho.
„Koleduješ si!“
„A doufám, že i něco vykoleduju,“ smála se.
„Smích? Přejde,“ odvětil jí a než se mohla opět rozesmát, rychle se přesunul na ní, a rukama podél jejích ramen ji pod sebou uvěznil.
„Severusi, neblázni. Rozliju ten čaj,“ vypískla, ale pozdě.
Hrníček v ruce se jí zvrtl a zbylý obsah je jí vylil na žlutý župánek.
„Vidíš, co děláš?“ ptala se ho naoko vyčítavě.
„Já? Chceš říct, že můžu i za tvou nešikovnost co se týče udržení tekutiny v nádobě?“ řekl trochu ironicky, ale v rozporu s jeho slovy byla jeho další reakce.
Vzal jí hrnek z ruky a natáhl se, aby ho mohl odložit na stolek. Pak se zadíval na její mokrý župan.
„Vzhledem k předejití jistým nežádoucím účinkům, jako je kašel, rýma a podobně, bych by pro ten mokrý kus oblečení svléknout. A pokud bys potřebovala pomoci, jsem k dispozici.“
„Že ty hned dokážeš využít situaci ve svůj prospěch,“ bavila se nad jeho slovy.
„Přirozeně,“ řekl ještě a konečně se sehnul, aby ji políbil.
Hermiona mu naprosto samovolně vyšla vstříc a nechala ho, aby jí z ramen stáhl onen mokrý kus látky. Hned potom vpletla prsty obou rukou do jeho vlasů a přitáhla si ho blíž. Severus v ten moment ztratil rovnováhu a definitivně Herniomu povalil na pohovku.
Jazykem zkoumal každičký kousíček jejích úst a naprosto se poddal síle okamžiku. Hermiona po chvíli vypletla ruce z jeho vlasů a aniž by přerušila polibek, začala mu rozepínat zbylé knoflíčky na košili. Jako by to měli domluvené, byl to tentokrát Severus, kdo začal čechrat její vlasy. Miloval ten pocit, kdy mu mezi prsty protékaly ty kaštanově zbarvené hedvábné prameny. Nenuceně začal rty sjíždět níž na její krk. Během chvíle se dostal na místo jejího dekoltu, který byl krytý stejně zbarvenou košilkou, jako byl župan.
Mučivě pomalu jí začal stahovat jedno z ramínek, přičemž se rozhodl laskat její usní lalůček. Hermiona se pod ním prohnula a polohlasně vzdychla. Byl ve fázi stahování druhého, když se ozvalo bušení na dveře, které by vzbudilo i mrtvého.
Severus si v ten moment nefalšovaně vzdychl.
„Přísahám, že tu osobu zabiju,“ zavrčel.
„A co kdybychom dělali, že jsme to neslyšeli?“ zeptala se ho Hermiona a znovu si přitáhla jeho hlavu k polibku.
Severusovi se její nápad zalíbil a opět se ponořil do velmi příjemné činnosti jakou mámení slastných vzdechů ze své manželky bezesporu bylo.
Nebylo mu však přáno věnovat se této činnosti delší dobu.
Bušení se ozvalo znovu, tentokrát snad ještě hlasitěji.
Dokonce doprovázeno hlasitým křikem.
„Je tady sotva týden a už mám chuť ho zabít,“ prohlásil Severus v momentě kdy z hlasu poznal, že osobou za dveřmi je Malfoy.
Velmi neochotně se zvedl a aniž by snad měl snahu pozapínat si knoflíčky na rozhalené košili, prudce otevřel dveře.
„Severusi, musíš-“ Draco se odmlčel, protože za Severusovými zády zpozoroval na pohovce sedící spoře oděnou Hermionu. A zároveň si všiml Severusovy rozepnuté košile.
„Ruším?“ zeptal je jako totální tupec.
Severus se v tu chvíli podivoval, kde se v tom Zmijozelovi bere tolik inteligence vysušených mločích oček.
„Ne, Draco, vůbec nerušíš,“ promluvil Severus zlověstně potichu. „Jen jsem měl v plánu se právě pomilovat se svojí ženou, a ty jsi-“ v tento moment začal Severus naprosto neuvěřitelně zvyšovat hlas „-tak nepředstavitelný ignorant, že to nemá obdoby! Ono nestačí, že je tobě podobných vycucnutých mozků celá škola, ona musí Minerva přijmout další s inteligencí kobylího trusu! Jestli nechceš, aby se ti něco stalo, urychleně vypadni, nebo řekni pádný, opakuji pádný důvod, proč mě otravuješ!“
„Severusi, já se omlouvám,“ dostal ze sebe Malfoy, který stál jako opařený.
Hermiona se podivovala nad jeho výdrží. Nejen že nevzal nohy na ramena, jakmile mu k tomu dal Severus příležitost, ale dokonce se snažil přilívat olej do ohně omluvou.
„Jde o pár jedinců z tvojí koleje. Zkoušeli nějaká kouzla a vymklo se jim to z rukou. Pět jich je na ošetřovně v docela nepěkném stavu a zbývajících šest je lehce poraněno. Je tam i Minerva a poslala mě pro tebe. Vážně bych nerušil, ale-“ nestačil dokončit, protože byl přerušen. A to hned oběma.
Hermiona v okamžiku, kdy z Malfoyových úst vyšla slova kouzla, ošetřovna, zranění a nepěkný stav vyskočila z pohovky a vyděšeně se podívala na Severuse. Draco se vtu přesto že dramatickou chvíli nemohl ubránit hodnotícímu pohledu a musel uznat, že z té Grangerové je vážně kost.
Měl velké štěstí, že Severusovi jeho pohled ušel. Ten si totiž v tu chvíli vyměnil pohled s manželkou.
„Byla u toho Selie?“ vyhrkli oba téměř současně.
„Ne, nebyla.“
Hermioně i Severusovi se v té chvíli neskutečně ulevilo.
„Dobře, Hermiono, půjdu to vyřídit, nečekej na mě, asi se to protáhne,“ řekl nevesele a po jejím souhlasném kývnutí za sebou zavřel dveře zvenčí.
A nepletl se. Když se o dvě hodiny později vracel zpět do svých komnat, ty trolly ze své koleje přímo proklínal. Sami se mohli přesvědčit, jak to dopadá, když čtvrťáci zkouší kouzla pro sedmý ročník. Byl vytočený natolik, že byl skoro rád, že někteří skončili v bezvědomí. Jinak by je tam on sám s největší pravděpodobností dostal.
Přestože Hermioně řekl, ať na něj nečeká, našel ji schoulenou na pohovce před dohasínajícím krbem. Smutně se usmál a opatrně, aby ji nevzbudil ji vzal do náruče a odnesl do ložnice.
Následující ráno bylo vše při starém. Jen s tím rozdílem, že se po delší době opět sešli ke společné snídani.
Ale jako by se něco stalo. Severus cítil z Hermiony podivné napětí. Ale jeho podezření nebylo neopodstatněné. Hermionu napadlo, že by v závislosti na událostech několika dní mohla vyjít na světlo s otázkou, na kterou chtěla znát odpověď. Jen neděla, jak na to. Jestli se ho má zeptat hned, nebo to nechat na lepší příležitost. Znovu si ale připomněla včerejší polibky a jeho nenucené ba přímo toužebné chování v intimních chvílích, do kterých se dostali minulého dne několikrát. A to byla v poměru s předešlými měsíci, kdy se nic nedělo naprosto úžasná situace. A to ji utvrdilo v tom, položit svou otázku.
„Severusi?“ ozvala se nesměle...
wixie
09.11.2009 18:51:15
85.70.88.152
Doreo, děkuji za stálou přízeň a za komentáře! A co se týče tvé otázky, pokračovatele rodu se to týkat nebude
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
Dorea
08.11.2009 18:37:41
62.204.249.155
za tu pauzu jsem smutná, ale budeme to muset hold vydržet...dvě školy najednou jo, to teda jsi u mě machr, mně stačí bohatě jedna....
kapitola proč jsi ji tak utla?? teď si budu kousat nehty zvědavostí co dál.... že by na něj vybalila, že chce dalšího pokračovatele rodu? nebo ještě něco jiného? no budu vyhlížet další kapitolu a přeji ti,a byses ve škole moc netrápila a vše šlo jak po másle
..........................
http://decka-nad-kotlikama.blog.cz/
Lily
05.11.2009 18:14:39
94.113.12.162
jaj, no asi jsem to info u téhle kapči přehlédla, trochu špatně se mi zobrazuje tvoje stránka, občas mi zmizí kousky textu v černé díře.. nevím proč, chm... je to docela na nervy jdoucí situace:(
wixie
05.11.2009 14:08:40
85.70.88.152
Lily, to by mohlo být způsobené prohlížečem. Já používám Mozillu, a co vím, IE je malinko problémový co se týče kompatibility.
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
Lily
05.11.2009 12:44:51
94.113.12.162
jaj, no asi jsem to info u téhle kapči přehlédla, trochu špatně se mi zobrazuje tvoje stránka, občas mi zmizí kousky textu v černé díře.. nevím proč, chm... je to docela na nervy jdoucí situace:(
wixie
04.11.2009 19:24:15
85.70.88.152
Lily, tolik otázek! Ale pokusím se odpovědět na všechny. Přidávám obvykle ve středu touto dobou, ale nevím, zda jsi četla kapitolu "Hrdličky" - je to ta poslední. Je tam měnší info o aktuálním přidávání. Týká se prozatimní pauzičky vzhledem k nedostatku času. Jinak flashbacky. To je otázka. Začala jsem je psát na popud štěnářů, přiznám se, že jsem je neměla vůbec v plánu. Ale docela se vám líbí, takže jich ještě pár bude, plánuji se vás u dalšího zeptat, co byste si tak představovali, že v nich bude a jestli je vůbec čtenáři budou ještě chtít
Stačí tyto odpovědi? A moc děkuji za pochvalu a komentář!
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
Lily
04.11.2009 19:18:36
89.176.35.202
ááá no tohle.. to je mučení, opravdu.. zrovna jsem narazila na tvojí povídku.. Někdy jsem četla první část ale pak jsem ztratila tvé stránky.. jsem naprosto nadšená nad pokračováním je to fak skvělé, hrozně se mi to líbí.. jen tak dál. Mimochodem flashbacky už skončily, nebo ještě nějaký bude a jestli jo, kam až budou pokračovat (myslím dějově). Jo a taky jak často přidáváš.. já abych si tě zapsala do kalendáře.. kdy mám chodit koukat:)
Lia
04.11.2009 18:59:59
217.117.215.163
júúú se mám na co těšit
wixie
04.11.2009 18:57:03
85.70.88.152
Lio, přestože je středa, mačkáš F5 marně, ale těší mě nepolevující přízeň. A víš co, aktualizace bude! A poměrně brzo!Víc neřeknu, nechte se překvapit
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
wixie
04.11.2009 18:55:47
85.70.88.152
zuzko, to jsem moc ráda a ráda tě tu uvidímděkuji
Beruško, čekat několik měsíců vás nenechám. Tedy doufám v to Děkuji moc za chválu kapitolky
Sisi, nevím jestli i novace, u nás, jak jsem pochopila je to standart, a to u více než poloviny předmětů. Před pokládám, že to dělají z důvodů časových - asi by to nestíhali ani zkoušející, je nás hodně
sesslliku, přece vás musím trošku napínat Pokud si mě dáš do odkazů, budu moc ráda
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
Lia
04.11.2009 18:09:03
217.117.215.163
Wixie - neznáš PROSÍM nějaký účinný kouzlo, který by mi zabránolo mačkat u tebe na stránkách takové to divné tlačítko F5???
sessllik
02.11.2009 16:48:10
88.101.19.99
ksapitolka dost dlouhá a nemám slov,nejdřív zkazíš Selii šanci na sourozence,pošleš ji do pokoje,když ti dva se k něščeme odhodlají,pak je vyruší Draco a Severus toho má plné zuby,taky ta jeho reakce tomu odpovídala a pak mu Hermiona usneNemá to lehký..Pěkná kapitolka
můžu si tě dát k odkazům na stránky,usnadňuje mi to hledání a když to půjde i obráceně,budu ráda.
http://sessllik.blog.cz
ASISI
01.11.2009 17:52:41
213.220.198.211
Díky za info, wixie. Já mám zkouškové až v únoru a jaksi dřív to nejde, ani kdybych chtěla, takže tohle je inovace.
Tsss.... Já? A trest? Za co? "nenápadný pohled - já nic, já jenom muzikant".
Beruška
01.11.2009 17:01:14
90.180.13.7
wixie, nádhernná kapitola. moc jsem se u ní nasmála. Opravdu pěkné, nejdříve přerušený sex, pak scéna o Dracovi v restauraci. chjo to je teda gól tím koncem jsi nás pěkně napnula a můžeme čekat až několik měsíců na pokráčo, teda. Držím ti palečky ať to ve škole jde dobře, a ať ti občas nějaká ta inspirace převáží a něco nám občas napíšeš,
zuzka
01.11.2009 15:11:22
84.21.109.144
úplně boží kapitolkanevím, jak to přežiju, ale chápu tě a na stránky určitě nezanevřu, to se totiž dost dobře ani nedá
wixie
31.10.2009 17:18:44
85.70.88.152
Sisi, rozhodně nemám v plánu za dva měsíce udělat škole pápá ale čekají mě teď zápočtové písemky a ráda bych pár zkoušek složila v předtermínu, abych už měla před Vánoci od některých předmětů pokoj. Proto se budu soustředit víc na učení. Ale nevymlouvej se na Severuse, a trestné? Chichi, to bys trestu potom taky neušla Děkuji moc!
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
ASISI
31.10.2009 16:46:34
213.220.198.211
Ehm? Pauzu? A smím se zeptat, proč si myslíš, že to za měsíc či dva bude lepší? Já tvé důvody chápu, ale škola bude trvat dál, ne?
Ke kapitole - teda, to je délka! Tlemila jsem se celou dobu, ale u čeho jsem byla mrtvá - Draco před dveřmi a Severusova reakce. Ovšem, wixie, ty taky víš, jak udržet napětí, že?! Tahle to zakončit a co teď?! Co si chudáci čtenáři počnou?! Co "chudák" Severus? To by mělo být trestné, tohle. Mučení. Ale jak jsem řekla - tvé důvody chápu. Děkuji tedy za skvělou kapitolu a držím palce!
elulinek
30.10.2009 17:07:12
88.81.88.2
já si z wixínely vtipulíčky nikdy nerobím! to bys měla vědět. i když, z wixouše bych mohla, žeanojaksi...
maliny v čokoládě... otevírám se na konci...
wixie
30.10.2009 17:00:49
85.70.88.152
co o to, elouši, za zadky se dívám ráda, ale jen Severusovi, zadek busů nevidím moc ráda jo tak ty už zase něco chystáš jo? zase vtipulíček si ze mě budeš robit, už to vidim
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
elulinek
30.10.2009 16:08:15
88.81.88.2
wixínelo, ty zlá babo ! fidelia na mě i na sexy severáka? ts! šak počkej, pak si něco přečteš v úvodu k mojí další kapitole. už ho mám napsanej, ten úvod
a nebude to spíš tím, že máš ráda zadkya chtěla ses podívat právě na třináctý zadek ?
maliny v čokoládě... otevírám se na konci...
wixie
30.10.2009 14:18:25
85.70.88.152
no jo, elu, já byla začtená do komentu, tlemím se jak magor a pak zvednu oči a vidím už jen zadek 13. máš štěstí, že jela za deset minut další jsem ráda, že se placka líbí. no to víš, okamžitě mi bylo jasný, že na ni budeš vyzvídat, tak jsem raději podnikla jistá opatření
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
wixie
30.10.2009 14:16:32
85.70.88.152
Saro, jednou za čas snad ano. Nápady mám, ale ten čas je sepsat chybí Ale budu se snažit. Děkuji
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
elulinek
30.10.2009 14:06:17
88.81.88.2
wixie: on ti ujel bus? a za to můžu já? no potěš koště
můj komentář je hlavně tak dlouhej, že se tak stydím za tu kapitolu, co jsem přidala v pondělí, že se dávám do klování další
jo ty víš až moc dobře? a já ji budu vědět kdy? placička mi přišla, děkuju za ni, je moc krásná ale otázku mi sdělit nechce, prej je pod fideliem
maliny v čokoládě... otevírám se na konci...
sarapolanska
30.10.2009 09:31:08
84.42.172.204
No ty mi dáváš :-D krásná kapitolka, jsem tu zase svítila jak sluníčko když jsem to četla. Akorát mě mrzí, že si dáváš pauzu. Budu doufat, že alespon jednou za čas kapitola bude a věřím tomu, že bude skvělá jako vždy.
wixie
30.10.2009 01:33:15
85.70.88.152
Jiki, ty jsi mi noční tvor Moc děkuji za takovou chválu a jsem opravdu ráda, že chápeš ty konceDěkuji.
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
Jikita
30.10.2009 01:00:48
87.249.148.28
Skvělá, naprosto skvělá kapitolka! Ke všemu tak krásně dlouhá a se vším, co bychom si snad mohli přát. Severus s Hermi hned v několika velmi zajímavých situacích, Sal, Draco. A pak taky KONEC, že?!? Mám pocit, že bych se spíš divila, kdyby to bylo nějak jinak Přesto DÍKY
wixie
29.10.2009 20:09:58
85.70.88.152
Nadin, tvoje alternativní pokračování mě rozsekalo Ale něco ti prozradit můžu, to co bude následovat po oslovení nepovede k romantické idylce Strašně moc děkuji, vážně moc
Sam, chichi, já nesvádím, pouze napínám A konec byl záměrný, abyste na mě nezapomněli, když bude pauzička Děkuji!
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
wixie
29.10.2009 20:06:58
85.70.88.152
A_jo, pokud budeš každý den nakukovat, budu moc ráda a snad tu občas i na něco narazíš :) Děkuji za komentář.
Elu! Tvůj komentář je bez komentáře!!! =)) Víš co jsi jím způsobila? Ne? Tak já ti to teda povím. Četla jsem si ho na autobusové zastávce a ty potvoro jedna ono nestačilo, že se po mě lidi divně koukali, protože jsem se tam řezala jak totální magor, on mi dokonce ujel bus, protože já ho v té zaslepenosti z tvého komentu naprosto přehlídla!!! =)) tvůj koment je bezesporu výborný, skvělý úžasný, žeanojaksi=)) tvůj komentář je jedna lepší hláška než druhá, a dodatek že Severus je duší zdravotník, no já myslela že se zkroutím na zemi =)
A elu, díky za návod ke čtení komentu, docela bodnul =)) jo, a abych nezapomněla, konec jsem neutnula, protože bych nevěděla otázku, naopak, tu vím až moc dobře *ďábelský smích*
snapeova, utnutá je schválně, věř mi, plánuje se malinko zvrat =)) a víc neřeknu a děkuji za koment =)
Gwen, však ty to vydržíš. Děkuji!
Evi, já nechápu, co máte proti tomu konci? =))) Jinak pokud by se věšelo ve sklepení, hmm, tak bych ty konce dělala možná ještě horší =)) Děkuji za komentář.
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
samantha.c
29.10.2009 20:04:24
83.208.4.173
Wow! Tak tohle byla naprosto dokonalá kapitola!
Pravda, vraždila bych za ten konec. No je to možné? Nejdřív nás nezodpovědná autorka upozorní, že se v příštích měsícícich žádné další kapitoly nebudou, a potom kapitolu utne takovým nelidským způsobem.
Wixie, něco si ujasníme - jsi genius, ale tyran!
Tohle bylo naprosto úžasné. Navnadíš nás a potom zase schladíš, a pak znova, teplota stoupá a hup, prudký pokles. Tak ti přemýšlím, jestli Hermiona svádí Severuse, nebo Wixie čtenářky a čtenáře
samantha.c
29.10.2009 19:49:46
83.208.4.173
Wow! Tak tohle byla naprosto dokonalá kapitola!
Pravda, vraždila bych za ten konec. No je to možné? Nejdřív nás nezodpovědná autorka upozorní, že se v příštích měsícícich žádné další kapitoly nebudou, a potom kapitolu utne takovým nelidským způsobem.
Wixie, něco si ujasníme - jsi genius, ale tyran!
Tohle bylo naprosto úžasné. Navnadíš nás a potom zase schladíš, a pak znova, teplota stoupá a hup, prudký pokles. Tak ti přemýšlím, jestli Hermiona svádí Severuse, nebo Wixie čtenářky a čtenáře
nadin
29.10.2009 19:23:08
78.99.65.188
"Severusi, nemohli by sme mať ďalšie dieťa?" opýtala sa Hermiona, Severus po nej skočil... a o deväť mesiacov bol na svete malý Severusík.
Upozorňujem, že predošlé vyhlásenie, je čistá fikcia, ako následok obrovského citového vypätia, po prečítaní kapitoly.
WIXIE!!!! To bolo úplne božské!!! Rodinná večera, skvelá a ten obrovský kusisko lásky k manželke a dcére, ktorý sa Severus snaží maskovať(neúspešne)!! (My mu vidíme, až na čierne boxerky, alebo pod...??)
Nechcem byť v koži toho, čo by sa na ne, čo len krivo pozrel
Deti nosí čarodejník na metle!!!
Predstava Severusa, ako pobrukuje nad postieľkou, je úplne... no až na slzičky...
Dráčik má pekne kučeravé myšlienky, aby tak náhodou, on nebol ten chudák, zasiahnutý
*Neboj sa robiť to čo nevieš - pamätaj, Archu postavil amatér a Titanic profesionáli.
evi111
29.10.2009 17:47:44
195.39.65.169
Zase utnutééé! A s hrozbou, že pokračování bude až bůhví kdy! Ne, cele tě chápu, studovat dvě školy není nic snadného, takže se hlavně pěkně uč, ale taky na nás nezapomeň a semtam něco přidej!
Jinak za to klepání na dveře už by se vážně mělo věšet za palce do sklepení - když zaťukala Selie, ještě jsem to přežila, navíc to pak vypadalo, že to napravíš - a on Draco!
Tak Selii se Draco zamlouvá? Ale k Evansovým by taky ráda, tak uvidíme. A to, jak Severus zprdnul Draca, to bylo boží!
GwenLoguir
29.10.2009 14:20:31
88.212.37.73
Vidíš, ani meno si nenapíšem správne!
GwenLoguie
29.10.2009 14:20:07
88.212.37.73
Och, och...ja viem, ýe by sme mali chápať, že si dáš pauzu, ale.... Ono to je pri takom useknutom konci menší problém!!!!
snapeova
29.10.2009 13:44:27
90.177.189.4
ááá takhle to utnoutteda nádherná kapitola. těm dvoum prostě není přáno :-D Jak severus vyjel na Malfoye :-D jsem si představovala ten jeho výraz :-D já jsem dycky byla hrozně naštvanaá,když je zase někdo vyrušil :D chudáci,ty jim to děláš schválně. škola je pochopitelně důležitější,ale nevim jak to teda vydržím, obzvlášť když je tahle kapitola tak utnutá
http://pisupovidky.blog.cz
elulinek
29.10.2009 10:02:59
88.81.88.2
dodávám zbytek kdo nosí děti? a já měla za to, že ti malý parchanti se objeví vždycky, když je jich nejmíň potřeba... jak tak koukám, tak asi ne, že ?
vydědím =D
ano, to je skvělé, že ji vydědíš =D
ááááá, ASISI =D ale mám pocit, že to bude opravdu nereálné
ale to je vidírání! a navíc, mohli by ji obviinit, že jí dal zadání, proto má 97 bodů
jistě jistě, severus se chvástá, že to napsal na plnej počet. na pětku né ?
hermiona na 96? och, merline
severák a ukolíbavka? =D =D =D
on vážně zpíval? úúúúúú
uááá, oni jsou v restauraci a ona ho svádí? hmmmm ]:-) a teď mi řekneš, že ho bude hladit nohou pod stolem a já padnu
vrkat =D
dělat vám křena =D
ano, já myslím, že severus nechce vědět, kdy by se začla učit. jestli by vůbec začla, žeanojaksi
zábly ji ruce na procházce? měním! mě zebou pořád
'mladá dámo, rovně' =D
ona jde zase do sprchy, nepřímo ho tím vyzve, aby se přidal, a on zase nic? to je vážně divnej chlap
laso =D
a ten žlutý župan by tak... žlutý
ježiš, ale tak mají se s Davidem rádi, první láska je vždycky nejkrásnější a není proč se jí bát. jenže severák to zase vidí jinak, že? kouzelné
oni to chcou dokončit ale mám dojem, že to nedokončí. to bude můj konec =D
no, tak se polila a na to mě napadla docela dobrá věta, kterou by jí mohl odpovědět.
a přesně to on teď řekl =D je to srdcem zdravotník, vždycky jsem to věděla =D
a teď budu nefalšovaně sprostá: kurva! kdo tam zase leze ?
nerušíš, ty hypogrife, fakt nerušíš. merline, to je vůl
inteligence vysušených mločích oček =D
ano, pěkně ho sjel, ještě jednou =D o-pa-kovat, o-pa-kovat!
co ji má co hodnotit? slizoun jeden blonďatej
a proč nečekala? měla to udělat. v jednu ráno je snad nikdo otravovat nebude
aha, ona čekala, ale nečekala, že u toho čekání usne
a teď mi řekni: ten konec je tam schválně, nebo si nevěděla, jaká je to otázka ? =D
no, well, tedy... dneska absolutně vyčerpávající. bylo 9:00 když jem začla a i s komentářem jsem dočetla 9:46. takže opravdu skvělá práce. dneska je to víc než Působivé. Působivé jako vždy, protože mě to jako vždy donutí přemýšlet. vtipné, lehké, vážné, posouvající v ději, přesto stagnující na jednom bodě. co bude očekávaná otázka? zapeklitá otázka. já prostě nemám slov.
prostě Výborně, skvěle, úžasně. těším se na další kapitolu, i když je v nedohlednu. a omlouvám se za extra large, která tě dneska neminula. doufám, že tě to nekoplo pod stůl a už v půlce sis neříkala, kdy bude toužebný konec. já vím, vykecávám se dlouho. promiň
z deseti bodů třicet.
maliny v čokoládě... otevírám se na konci...
elulinek
29.10.2009 10:01:55
88.81.88.2
a ono se to tam nevlezlo celý. nééééééé
maliny v čokoládě... otevírám se na konci...
elulinek
29.10.2009 10:01:35
88.81.88.2
ale co status, komentář
maliny v čokoládě... otevírám se na konci...
elulinek
29.10.2009 10:01:20
88.81.88.2
svatá prostato, to má 1059 znaků ten status. a moje kapitola má nějakých 1700. já věděla, že to tak dopadne
maliny v čokoládě... otevírám se na konci...
elulinek
29.10.2009 10:00:35
88.81.88.2
prej drazí =D
oh můj sladký Merline! 6145 slov?
wixie se nevykecala na šesti tisících? moc pěkné. s tebou vést rozhovor, tak si ani něškrtnu
tvoji pauzu chápu, to už jsem si vyjasnily.
a já zase doufám, že ty nezanevřeš na psaní =)
není opravená, šmarjá, to jsou omluvy zase =D
citát? bože, to je skvělé =D (merlin šel stranou, vidíš, co kvůli tobě neudělám)
hej, a proto je kapitola tak dlouhá! protože je na dlouhou dobu poslední, co ? =D
už teď upozorňuju, že můj komentář bude možná delší než moje minulá kapitola =D
jdem na to
koukám, severus si nečinil naděje, ale já mám dojem =D
'smyslně přehodila nohu přes nohu' mám dotaz: měla kalhotky?
on ale mě kalhoty, když si přehazoval nohu přes nohu! to není fér
lehce mu převrátila život naruby? chlapče, tak to by mě zajímala tvoje stupnice od lehké po těžkou
on si myslí, že draco nebude nic dělat? no, já si zase myslím, že je vedle jak ta jedle
i ona to tam vidí, že lehce je blbě =D
ona ho zve na rande a on jí řekne, že nejde? to je vůl. tedy pardon, to je chlap, žeanojaksi
to je dobře, že to pochopil. sice pozdě, ale přece
byla v pasti, ale mám ten dojem, že se zní velmi rychle vykroutí
já to říkala, že jim to dlouho nevydrží. už když jí vjel pod tu košili, tak mě bylo jasný, že mu zdrhne
Výborně, skvěle, úžasně - moc pěkné
vyvstavšího- bože kriste, ty přechodníky jsou obča opravdu... kouzelný?
stihl potkat svoji ženu i dceru a zařádil si na strhávání. Výborně, skvěle, úžasně
nebezpečný Nebelvír. a, severáku, ty jsi co? zmijozelský krotký beránek ? nedejmerlin, obětní?
on měl možnst vysprchovat se s ní a nešel? ti chlapi jsou vážně padlí na hlavu
žlutá barva, tu já prý měla ráda, když sem byla malá =D
áááááááááá, hermiona a šaty nad kolena? ]:-)
soukání do šatů: ano, velmi dobře to znám
prej indiány =D
zaznamenala látku saténových černých boxerek z paříže?
slíkání takových věcí je stejně náročný jako oblíkání. můžou být rádi, že jsou střízliví =D
kalhoty i boxerky byly nepatřičné, přestože si hermiona málem zlomila nohu o svoje boty.
mám takovej nepatrnej dojem, že to nedopadne dobře. nepřijde tam selie?
ano, selie. já to říkala !
severusi, není to pravda, je to fanfiction. tohle je moc pěkný, moc se mi to líbí.
co prováděli? oblíkali se do šatů, ne? někdo mi říkal, že pro většinu dětí je rodičovský sex něco, co se vživotě neděje =D
za chvilku budeme? a já měla pocit, že právě ne
hermiona to prostě zakecala a doufám, že severák to pochopil.
ano, mohl být hotov. kdo to říkal v tomhle komentu? elu ?
stál za hermionou a myslel na něco asexuálního. to jde dělat zároveň ?
dobře, že si vynadala, to jí patří
jen nebohý lektvar a zkroutil lavice? to muselo být něco horšího než activia
ježiš, on si to rozškubal. a kdo je tu vrták ? ale omlouvá ho, že mávání hůlkou považuje za pošetilé
ano, je to vtipné. severusi, jen si to představ: ty a nepovedené kouzlo
ona chce v šestnácit dvě deci červeného a on jí to nechce dopřát? tyran
hermiono, je to na tebe, že napájíš vaši skoro dospělou dceru
vložil se naprosto nezaujatě do hovoru severus =D
draco je debil, ale to sel neví, takže jí to řekněte
aby se jim ještě zamilovala do profesora! kdo to kdy viděl? studentka a profesor ]:-)
'já a draco?' oh můj merline, kde se to v té holce bere
nemá se co rozhoupávat =D
kdo nosí děti? a já měla za to, že ti malý parchanti se objeví vždycky, když je jich nejmíň potřeba...
maliny v čokoládě... otevírám se na konci...
A_ja
29.10.2009 09:36:29
94.113.17.92
Nádhera, tahle kapitola byla opravdu povedená. Tedy jen ty rušílky bych nějraději přetrhla . Pobavilo mě umění udržet tekutinu v nádobě , u nás doma je tato neznalost také dost aktuální . Co se tvé odmlky týče - chápu a souhlasím s tím, že škola má přednost, ale nemysli si, že jsem nebudu každý den nakukovat .
A_ja
wixie
28.10.2009 21:22:26
85.70.88.152
Jane, tolik krásných přídavných jmen. Já se skoro červenám. Opravdu moc a moc děkuji!
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
Jane
28.10.2009 21:16:52
213.29.146.242
wixie užasné, skvělé, perfektní, velkolepé, senzační, báječné, bezvadné, kouzelné, překrásné, okouzlující, ohromné, dokonalé, výtečné, znamenité, nádherné a nevím co ještě.
Celá kapitolka se skvělé četla a některé pasáže byly vtipné, že jsem se málem válela smíchy . Jenom jedna vada na kráse... Ten konec
, kdo má to čekání vydržet a ještě k tomu dlouhodobějšího rázu , ale kdo si počká, ten se dočká.
wixie
28.10.2009 20:14:00
85.70.88.152
Eve, jsem ráda, že jsi se bavila. Děkuji za komentář!
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
wixie
28.10.2009 20:13:25
85.70.88.152
katie, děkuji nezšílíš, neboj, by ses pak nedozvěděla, jak že to bude pokračovat
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
Eve
28.10.2009 20:10:45
88.103.150.155
Úžasná a krásně dlouhá kapitola se spoustou vtipných hlášek, u některých částí jsem se doslova válela smíchy . Nedočkavě budu čekat na další kapitolu, ten napínavý konec mi určitě nedá spát
katie1
28.10.2009 20:10:12
193.86.3.142
nádherná kapitola opravdu skládám poklonu za tak dlouhatánskou kapitolu a tak skvěle napsanou teda až ne ten konec myslím, že než bude pokračování zešílím
láska je mocná čarodějka
katie1
28.10.2009 20:10:00
193.86.3.142
nádherná kapitola opravdu skládám poklonu za tak dlouhatánskou kapitolu a tak skvěle napsanou teda až ne ten konec myslím, že než bude pokračování zešílím
láska je mocná čarodějka
wixie
28.10.2009 19:43:04
85.70.88.152
Elzo, děkuji!
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
Elza
28.10.2009 19:40:26
89.203.192.194
Dost dobré! ;)
wixie
28.10.2009 19:29:50
85.70.88.152
ja kdo???
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
wixie
28.10.2009 19:28:55
85.70.88.152
já děkuji za koment, ale příště pokud možno s nickem, takhle ani nevím, komu děkuji a on si třeba v budoucnu to, jak jsi psala vrzne, ale jen tak to nebude. Kdo ví, co na něj Hermi zase chystá...
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
Anonym
28.10.2009 19:27:48
79.98.72.36
to dole sem psala já jen sem na to nechtěně klikla:D
Anonym
28.10.2009 19:27:13
79.98.72.36
Páni musim říct a pochválit opravdu velmi dlouhhou kapitolu:).Byla bych ráda za hodně dlouhou,ale chápu tvoje problémy jen je mi to hrozně líto.všichni autoři najendou nemaj čas a já nemám co číst:(A hodně lituju Severuse:D chudáček malej ani si pořádně nevrzne:Dale jinak skvělý.Těšim se na další.
wixie
28.10.2009 19:06:16
85.70.88.152
Lio, dlouhá akorát?! ty mě zabiješ tohle bylo asi moje maxumum a to jen díky tomu, že jsem se k delší kapitole upsala minulý týden. Ale každopádně děkuji za komentář. Rušení bylo schválně, ještě je nemíním dát dohromady se vším všudy, protože přijdou jisté zvraty a třeba bude všechno úplně jinak
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
Lia
28.10.2009 19:01:02
217.117.215.163
tak musím říct, že tentokrát byla kapitola dlouhá akorát. A s napětím souhlasím. Jen mi bylo chvílema Seviho s Hermi líto. Furt a furt je musí někdo rušit A také bylo hezké jak se severus vytasil s nabídkou na Vánoce. Něco mi říká, že Selie ten test udělá bez problémů. A pak ten konec...Myslím že si Drako chvíli myslel že je po něm. A my taky
wixie
28.10.2009 18:53:30
85.70.88.152
Jituš, moc děkuji. To napětí bylo třeba, abyste na mě nezapomněli Jsem ráda, že tě potěšila i délka, dala jsem si záležet
Twenty years from now you will be more disappointed by the things that you didn't do than by the ones you did do. Sail away from the safe harbor. Explore. Dream. Discover. - Mark Twain
Jituš
28.10.2009 18:52:48
217.117.215.163
Teda to byl ohromný dárek k svátku. Takhle dlouháááá a krááásná kapitolka. Ale zase ten konec. A to ještě píšeš že další bude za dlouho.
Já samozřejmě chápu potřebu učit se a jako učitelka a matka dvou "dospělých" studujících dětí chápu ještě více, ale doufám, že si občas jako odreagování pro nás něco vymyslíš a napíšeš.
Jinak se ti opravdu kapitoka moc povedla ale nás to udrží v napětí až moc.
Žádné komentáře:
Okomentovat