Littera scripta manet: 19. Návrat

Hermiona se od té doby u něj už ani neukázala. Několikrát se pokořil a zeptal se na ní. Vždy se mu dostalo stejné odpovědi: „Má mnoho práce.“

Byl naštvaný. Hodně naštvaný. Na sebe a na toho panáka, který si ji odveze do Států a on se jí nebude moci ani omluvit. Během těch několika dnů, které ho nenavštívila, pochopil, že mu na ní záleží. Nechtěl, aby se rozešli takhle...

Zatímco Severus pravidelně rehabilitoval a ve zbývajícím čase zpytoval svědomí, Hermiona se snažila na vše zapomenout. Byla přesvědčena, že jí s Edwardem čeká v Americe nový život, po kterém tolik toužila. To, co se stalo, prostě a jednoduše přešla. Připomínala jí to jen drobná jizvička, která ji zůstala na rtu. Svého bývalého profesora už nenavštívila. Předala ho do péče kolegovi. Ostatně už byl téměř v pořádku. Rehabilitace měly výborné výsledky a za několik dní mu sundají i tu pásku. A on se bude moci vrátit do Bradavic a Hermioně se snad konečně podaří zapomenout...

Zrovna mířila k automatu, když ji dohonil kolega.

„Ahoj krásko. Jsi nějaká zamyšlená. Děje se něco?“

„Ne. Mělo by?“ zalhala pohotově a zahnala myšlenky na pacienta ležícího na pokoji číslo šest.

„To já nevím, ale chodíš pár dní jako tělo bez duše. Měla by ses radovat. S tím chlápkem ze šestky se ti podařil hotový zázrak.“

„Hm,“ pokrčila rameny a změnila téma. „Kdy mi přivezeš Frolu?“

„Zítra, jak jsme se domluvili. Už se nemůžu dočkat až tam s Paulou budeme sami,“ zasnil se.

„Fajn, už se na ni těším. A přeju vám, abyste měli co nejlepší počasí. A teď mě omluv. Mám ještě práci,“ spěšně se rozloučila a zamířila do kanceláře.

Musela připravit podklady pro Snapeovo propuštění. Neviděla důvod ho tu držet déle, než je nutné a předpokládala, že mu dnes nechá sundat tu pásku, aby se zjistilo, jak je na tom. Domnívala se, že jeho zrak bude v pořádku. Možná bude potřebovat slabší brýle, ale jinak bude určitě vše bez problémů.

Byla neděle a ve středu ho nechá propustit. Musí ale zdůraznit kolegovi, aby mu řekl, že do práce se smí vrátit až po Vánocích. Sice se jí to moc nezamlouvalo, ale musel si ještě odpočinout. Ona už ty dva dny odučit zvládne. Nejvíc se však bála setkání na plese. Snažila se Minervě nějak vymluvit, aby už do Bradavic nemusela, ale ona jí na to neskočila. Stipendium bude muset Alici předat se Severusem. Nutno podotknout, že se onoho setkání docela obávala. Kdyby tak tušila, že bude mít tu čest ještě dříve...

***** ***** *****

„Takže, pane Snape, vaše poslední testy dopadly výborně. Pohybové funkce jsou v pořádku, zrak je jako dřív. Není důvod vás tu déle držet,“ prohlásil lékař ve středním věku, který měl Severuse na starosti. Severus jen kývl. Pásku už neměl na očích tři dny a zrak se mu opravdu vrátil. Byl upozorněn, že do práce se má vrátit až po Vánocích, ale na to nebral velkou zřetel. Ještě ho lékař seznámil s možností zhoršení zraku. To by ale vyřešily brýle, nebo případná další operace. Lékař pomalu domluvil. Jako by si na něco vzpomněl, při odchodu se zarazil.

„Tohle Vám posílá doktorka Grangerová,“ podal Severusovi balíček a odešel. Ten už byl připravený na odchod, ale uvědomil si, že mu chybí podstatná věc. Tedy hůlka. Měl v plánu najít Hermionu děj se co děj, přestože se mu to v minulých dnech vůbec nedařilo. Buď se nechala zapřít, nebo nebyla v nemocnici.

Teď ale svíral v rukách podlouhlý balíček a věděl téměř jistě, že je v něm jeho hůlka. Pochopil, že už ho Hermiona nechce ani vidět. Nedivil se. Po tom všem. Už nezbývalo nic jiného než vyjít před nemocnici a najít si místo vhodné pro přemístění.

***** ***** *****

„Co sám sis zavinil, to bolí nejvíce,“ pronesl tiše před svým kabinetem a sám se divil, jak se mu podařilo nepozorovaně dostat až do svých prostor. Rozhodně si ale nestěžoval. Neměl náladu se s kýmkoli potkat či snad se s někým vítat. Prostě byl zpátky a teď už nic nebrání tomu, aby vrátil svůj život do starých kolejí. A začne s tím hned zítra. Věděl, že měla Hermiona ve čtvrtek první hodinu se sedmáky a to hned od sedmi. Neměl ani v nejmenším v plánu poslechnout lékařovy rady. Už z toho důvodu, že zítřek byl možností ji konečně vidět. A tím vidět myslel opravdu vidět, ne jen slyšet její laskavý hlas. Předpokládal totiž, že se zítra dostaví na jedny z posledních suplovaných hodin, a on už by pak neměl možnost se s ní setkat. O Minervině plánu s předáváním stipendia neměl zatím ani tušení.

Hermiona ráno úspěšně zaspala. Z práce přišla předchozího dne utahaná jak kotě, takže se jen osprchovala a předpokládala, že se do Bradavic odletaxuje až ráno. Teď se za to proklínala. Rychle si vyžehlila vlasy a stáhla je do gumičky. Když probíhala kuchyní, usrkla ze studené kávy ze včerejška a zároveň se otřásla odporem. Nasoukala se do prvních černých kalhot, které našla a popadla halenku se stojáčkem. Přehodila si přes ramena dlouhé sako a vyrazila hledat polobotky bez podpatku. Nějakým záhadným způsobem nebyly na místě, které jim bylo určeno, ale málem se přerazila o ty na vysokém štíhlém podpatku. Vzdychla a obula je.

Frola, Teddův pes, ji pozorovala značně pobaveně (jestli je tedy tento výraz u psa možný) a jednu z bot, které její dočasná panička vlastnila, si držela pod mohutnou tlapkou.

Rychle, jak jen jí to vysoké podpatky dovolovaly, vyrazila ze svého bradavického pokoje směr učebna lektvarů. Trochu jí překvapilo, že na ni studenti nečekají před učebnou, ale předpokládala, že je pustila dovnitř Minerva, když ona dlouho nešla.

Severus stál za svou katedrou s pažemi založenými na hrudi a dokončoval výklad lektvaru, který v následujících minutách měli studenti připravit. Dělal, jako by s nimi o žádné hodiny nepřišel, ale nutno podotknout, že ho mírně překvapila jejich kázeň. Nikdo ani nemukl, jen si ho zkoumavě prohlíželi. Přisuzoval to Hermioniným metodám a své absenci.

„... a proto je důležité připravovat tento lektvar v přítmí,“ dokončil a jediným mávnutím hůlky uvedl učebnu do stavu šera.

V ten moment se prudce rozrazily dveře a do místnosti rázným krokem vešla Hermiona. Aniž by ji napadlo rozhlédnout se po místnosti, zakládajíc si ruce na hrudi, spustila: „Všichni připraví jeden z lektvarů, které jsem s vámi probrala minulý týden. Poté bude následovat opakovací test z učiva od čtvrtého ročníku do teď. Máte na to čtyřicet minut. Pane Browne, strhávám vám deset bodů. Já jsem tady, takže laskavě věnujte pozornost mě a ne něčemu co lítá za mnou,“ pohledem přelétla třídu. „To samé platí i pro Vás slečno Clawisová. Právě jste připravila svou kolej o dalších deset bodů. A vytáhněte rolety. Jestli se bojíte záření, tak se namažte opalovacím krémem,“ přidala ještě ironickou poznámku.

„Okamžitě,“ dodala, když se ani jeden student k ničemu neměl.

Severus to celé pozoroval bez hnutí. Díky šeru, které ve třídě jeho přičiněním panovalo, nezahlédl její obličej a nepoznal by ji ani podle stylu oblečení. Její hlas měl však už nepochybně vrytý ve své paměti.

Nezmohl se na víc, než ji jen tupě sledovat. To s jakou energií vrazila do třídy ho překvapilo. Její další počínání a slova ho pak přímo fascinovala. Jestli tenkrát Minervě nevěřil, teď si byl jistý, že ani v nejmenším nepřeháněla.

Sledoval drobnou ženu před sebou, která i přes vysoké podpatky byla stále o pár centimetrů menší než on. Černé oblečení jí neuvěřitelně sedělo a dlouhé upnuté sako kopírovalo křivky jejích zad a zadečku. Rovné dlouhé vlasy stažené do gumičky, které v šeru zaznamenal, pak jen umocňovaly celkový dojem. V tu chvíli netoužil po ničem jiném, než se jí alespoň na krátký okamžik dotknout.

Vzpamatoval se až v okamžiku, kdy prudce vyštěkla to své „okamžitě“. Všiml si, že studenti těkají svými pohledy z ní na něho a rozhodně neměl v plánu nechat jí odebrat za tuto činnost všem po deseti bodech.

Zprudka se nadechl, aby jí konečně zarazil.

„Domnívám se, že rolety budou muset zůstat na svých místech. Stažené jsou nedílnou součástí přípravy antikoncepčních lektvarů.“

Hermiona se znatelně zarazila. Jak jen mohla být tak hloupá a myslet si, že Snape opravdu začne učit až po Vánocích, vynadala si v duchu. Neměla však v plánu s ním jakkoli konverzovat, proto mu nevěnovala žádnou pozornost. Ani se neotočila.

„Je patrné, že vaše budoucí vzdělávání je již zpátky v péči profesora Snapea. Nemám tu už tedy co dělat,“ otočila se na podpatku a opustila učebnu.

Severus byl zaskočený. Nečekal takovou reakci. Doufal, že mu věnuje alespoň jediný pohled. Ale nedočkal se ani toho. Co vlastně čekal? Po tom jak se k ní zachoval...

Zahnal vlezlé myšlenky na drobnou ženu v černém a opět věnoval svou pozornost studentům.

lufiiinka

16.07.2009 16:27:02

sobota 2. března 2024

19. Návrat

Žádné komentáře:

Okomentovat