Littera scripta manet: 2. Jak na opisování podle Severuse Snapea

Beta: Claire

O týden prosycený kupami esejí, hodinami školních trestů a několika explozemi později, seděl zase v poslední lavici, která mu poskytovala zdánlivě bezpečné útočiště. Ovšem dnes byl natolik prozřetelný, že si s sebou vzal nějaké práce k opravě, aby se neunudil k smrti.

Hermiona dorazila tentokrát včas. Stejně jako minule si odložila kabát, čepici a rukavice, z brašny vytáhla několik dokumentů spolu s deskami s testy a spokojeně se rozhlédla po zaplněných lavicích. Byla ráda, že se nekonají žádné hloupé otázky a navíc kvitovala s povděkem, že si její posluchači opravdu připravili cedulky se jmény tak, jak je o to žádala. V duchu se usmála, když jí do očí trkl kontrast Snapeovy cedulky s těmi ostatními. Všichni měli na kartičkách napsané křestní jméno, jen ta jeho hlásala úhledným písmem Prof. Snape. Mohla snad očekávat něco jiného?

„Nechte si na lavici jen pero nebo tužku," požádala své studenty. „Jakmile někoho uvidím opisovat, automaticky má z testu nula bodů. A hůlky dejte na stranu lavice, abych na ně viděla," dodala ještě a levitačním kouzlem rozeslala mezi své posluchače testy.

Severus odložil hůlku po své levici, a když se před něj sneslo několik sesponkovaných papírů, ušklíbl se. Nikdy ho nenapadlo, že tuhle šaškárnu bude nucen ještě někdy podstoupit. Znechuceně si odfrkl a do příslušné kolonky vyplnil své nacionále a datum.

Co je to bezoár a k čemu se používá? Posměšně se uchechtl, když si přečetl první otázku. Několik lidí v jeho blízkosti na něj zkoumavě pohlédlo. Sekl po nich pohledem a dál se bavil triviálními otázkami. Po prvních dvaceti ho ovšem humor začal opouštět. Jak si totiž všiml, polovina testu - ta pro něj úsměvná - byla považována pravděpodobně za všeobecné opakování naprostých základů, kdežto druhá část byly otázky spjaté s počáteční přednáškou tohoto stupidního semináře.

Se svraštělým obočím hleděl na první otázku druhého oddílu. Napište stavovou rovnici ideálního plynu a vysvětlete veličiny v ní obsažené? Přimhouřil oči a pohledem sklouzl na další otázku. Jaká je hodnota standardní plynové konstanty a jakou má tato veličina jednotku? Skousl si podrážděně ret a zkusmo vyhledal třetí otázku. Jaké je matematické vyjádření Amagatova zákona? Do prkenný ohrady, co je tohle za imbecilní dotazy, prolétlo mu hlavou. Po zběžném prozkoumání ostatních položek došel k závěru, že je v pěkné kaši. Neznal odpověď ani na jednu otázku.

Nenápadně se rozhlédl kolem sebe. Většina psala, někteří z jeho kolegů nervózně okusovali konec psacích potřeb. Letmo zkontroloval i Grangerovou. Seděla za katedrou a listovala pravděpodobně svými poznámkami. Pokud si měl nějak pomoci, potřeboval použít nitrozpyt. Ovšem k tomu potřeboval hůlku, stabilní oční kontakt nebo hodně slabého jedince. To první měl na dosah ruky, ale neočekával, že by se prudké švihnutí a vyslovení příslušného zaklínadla shledalo s podporou ze strany slečny Grangerové. A pokud šlo o druhou možnost... navazování očního kontaktu šlo velmi těžko, když k němu všichni seděli zády. Vyjma Grangerové, ale tak zoufalý zase nebyl.

Zamyšleně si olízl rty. Třetí možnost byla dosti odvážná, a pokud bude neopatrný, mohla by ho jeho oběťprokouknout, ale to by nesměl být tolik let tak dobrým špehem u Voldemorta. Pečlivěji se rozhlédl, hledaje vhodného kandidáta. Našel ho ve čtvrté lavici. Byl to postarší tlouštík, až na tu dálku mohl vidět krůpěje potu, které mu vyrašily na levém spánku, jak se snažil do posledního detailu odpovědět na zadání. Tedy přesně ten typ člověka, který zná odpovědi na otázky a koncentruje se jen a jen na to, a tak je mizivá pravděpodobnost, že ucítí, když se mu někdo vkrade do hlavy.

Severus se zaměřil na mužovu plešatící blonďatou hlavu. Nenápadně svou myslí zkoumal terén. Nenarazil na žádnou překážku ani odpor. Jeho mysl se ovinula kolem té tlouštíkovy a lehce do ní pronikla. Ocitl se v obrovské změti myšlenek, ale po několika okamžicích obezřetného pátrání našel to, co hledal. Odpovědi. Spokojeně se dal do psaní.

Jen několik vteřin předtím, než Grangerová oznámila konec vymezeného času pro psaní, odložil pero a pohledem překontroloval svůj výkon. Ne snad že by kontroloval odpovědi - těmi z první části jsi byl jistý a těm v části druhé za mák nerozuměl, takže jen doufal, že tlouštík byl neomylný.

Hermiona si i při sbírání prací vypomohla kouzlem a pak se jako minule pustila do vysvětlování nové látky. Byla ráda, že většina jejích posluchačů aktivně komunikuje a snaží se s ní držet krok. Snapea, který si v zadní lavici cosi čmáral, ignorovala. Bylo jí jasné, že on se zapojovat nebude a byla ráda, že si alespoň dělá poznámky. Tedy myslela si, že jsou to poznámky. Že opravuje eseje pátých ročníků, ji ani nenapadlo.

Zbytek hodiny mu utekl nebývale rychle. Krátce potom, co vepsal na pergamen poslední háčko, Hermiona ukončila hodinu. Než si sbalil své věci, postřehl, jak se u katedry sešlo několik jeho spolužáků a k něčemu Grangerovou přemlouvají. Když procházel kolem nich, domyslel si, že se ji pokoušejí dostat do baru na skleničku. Zaznamenal, že se, stejně jako jemu minulý týden, vymlouvala na nedostatek času. Pravděpodobně pospíchá někomu přihřát večeři a zahřát postel, napadlo ho a v duchu se té představě ušklíbl.

„Nezlobte se, ale opravdu pospíchám. Profesore Snape, prosím, počkejte!" zaslechl za zády její zvýšený hlas. Otočil se ve dveřích posluchárny. Zdvižené obočí dávalo tušit, že je překvapen. „Ne, opravdu s vámi nepůjdu posedět," odmítala tu samou žádost už poněkolikáté. „Kdybyste byli tak laskaví a..." naznačila, že by ocenila, kdyby poslední opozdilci přidali, aby mohla zamknout dveře.

Úlevně si oddychla, když třídu opustil poslední člověk a důrazně zavrtěla hlavou, když postřehla poslední pokus o pozvání.

„Rozmyslela jste si to?" oslovil ji v návaznosti na jejich minulý rozhovor.

„Rozmyslela jsem si co?" nechápala. Společně se rozešli z budovy ven.

„Pravděpodobně mylně jsem se domníval, že jste si rozmyslela mou žádost z minula. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč jste se mnou chtěla mluvit, když se vám nabízel tak okouzlující program na večer," rýpl ironicky.

Povzdychla si. „Vaši žádost jsem si nerozmyslela. Jak jsem vám říkala, je třeba, aby všichni lektvaristé získali inovativní přístup a mohli ho šířit dál. Pokud jde o dnešek, prachsprostě jsem vás využila, abych se vyhnula dalším nabídkám na okouzlující program, jak říkáte," odvětila prostě.

„Jsem vaše garde?" uchechtl se.

„Samozřejmě, že ne. Omlouvám se, že jsem vás obtěžovala," řekla klidně, ale tak suše, až ho to překvapilo. Žádná ironie, žádný náznak vzteku, jen obyčejné suché konstatování a omluva. „Na shledanou," prohodila ještě před budovou a stejně jako posledně se spěšným krokem vydala neznámo kam. Uvědomil si, že s Grangerovou je něco v nepořádku. Zároveň však došel k závěru, že má svých problémů dost, ještě aby se zabýval náladami slečny Grangerové - tolik volného času opravdu nemá.

*****

Domů dorazila krátce před půl desátou. Ještě ani nestačila odložit kabát na věšák a zhmotnila se před ní skřítka.

„Bude si paní Hermiona něco přát?" zeptala se úslužně.

„Ne, Tori, díky. Co dělá David?"

„Pan David spí, paní Hermiono." Skřítka se poklonila tak hluboko, až jí uši pleskly o čelo.

„Dobře, díky, pak už tě nebudu potřebovat," dala skřítce volno. Pod schody si zula boty, aby podpatky na mramorovém schodišti nedělaly rámus a potichu se rozešla do patra. Pootevřela dveře jednoho z pokojů a zrak jí spočinul na klidné Davidově tváři. Usmála se a dveře zase přivřela. Věděla, že tak klidný spánek je u něj spíše výjimkou a nerada by ho vzbudila.

Sešla zpátky do přízemí. S hrnkem silné kávy si sedla na pohovku a z brašny vyndala dnešní testy. Nahodile je prolistovala. Bylo vidět, že první - opakovací - část nedělala jejím posluchačům větší problémy. Byla zvědavá, jak se poprali s pro ně naprosto novou látkou. Přivolala si červenou propisku a pustila se do opravy, i když bylo víc než pravděpodobné, že se jí zítra nebude vstávat zrovna dobře, když bude dlouho ponocovat, ale o víkendu se chtěla věnovat Davidovi a během týdne bude ráda, když udrží krok se svou prací na ministerstvu a dalšími školícími akcemi, které ji čekají.

Po necelé hodině narazila na test s povědomým písmem. Jméno v příslušné kolonce ji utvrdilo v její domněnce. Musela se usmát, bylo to zvláštní. Kdyby jí někdy v minulosti někdo řekl, že jednou bude opravovat test Severuse Snapea, asi by ho označila za blázna. S úšklebkem se začetla do jeho odpovědí. Nijak zvlášť se nerozepisoval, odpovídal jen na to, na co se ptala, ale jeho odpovědi byly doslova chirurgicky přesné. Všechny odfajfkovala a přesunula se ke druhé části textu.

Že neměl napsanou stavovou rovnici ideálního plynu, to ji nepřekvapilo. Pro mnoho kouzelníků bylo něco nového učit se vzorce a pamatovat si je. Chápala to a věděla, že bude potřeba větší trénink, aby jim tyto zákony přešly do krve a byli je schopni používat i v praxi. Ovšem u standardní plynové konstanty se zarazila. Hm... Snape si spletl plynovku zcela očividně s Avogadrovou konstantou. Zamyslela se. Kde jen tuhle odpověď už viděla? Zalistovala testy nazpět, aby našla práci Henryho Todda, jemuž před chvílí musela s lítostí napsat pouhých dvacet jedna procent, které navíc získal převážně z první části.

Namátkově projela jeho odpovědi a porovnala je se Snapeovými. Byly totožné. Doslova. Nebylo možné, aby takové pitomosti splácali dva lidé bez opisování. Tím si byla jistá. Ani nemusela dlouho přemýšlet nad tím, který ze dvou mužů byl onen provinilec. Kdyby opisoval Todd, logicky by opsal i první část a měl tak více bodů. Sice toho muže vůbec neznala, ale silně pochybovala, že byl schopný nitrozpytu bez použití hůlky a bez očního kontaktu. Všechno ukazovalo na vítězství Snapea. Rozesmála se. Po dlouhé době ji něco upřímně pobavilo. Představa opisujícího Snapea byla k popukání. Stále ještě s poťouchlým úsměvem přepočítala body na procenta a odložila jeho práci stranou.

Krátce po půlnoci byla s opravami hotová. Protáhla se a zívla. Hrnek od kávy nechala odlevitovat do kuchyně, opravené testy si odnesla do pracovny. S dalším zívnutím odešla do patra. Nutně potřebovala sprchu a vydatný spánek.

Ještě předtím, než se propadla do říše snů, napadlo ji, jak se profesor vyrovná s nařčením, že polovinu testu opsal.

Michelle

27.08.2017 17:43:59

109.105.39.19

sobota 2. března 2024

2. Jak na opisování podle Severuse Snapea

Žádné komentáře:

Okomentovat